Starý Plzenec

Starý Plzenec, m. v Plzeňském kr., okr. Plzeň-jih, v Radyňské vrchovině, na Úslavě; 4 179 obyv. (2001). V místě S. P. pův. slovanské hradisko Plzenec, předchůdce dnešní Plzně jako hosp. a správního centra. V 2.pol. 10.st. vybudováno mohutné opevnění, v podhradí opevněný areál s rotundou sv. Petra. 976 zde bylo poraženo bavorské vojsko; 992 doložen velký trh. Vojtěchem Slavníkovcem založeno přechodné sídlo mnišské komunity v Kostelci (odtud zal. břevnovský klášter). V 11.st. již doloženo v areálu S. P. 11 kostelů a knížecí dvorec; od 12.st. doloženy správní úřady Plzeňska (soudci, kasteláni, komorníci, sídlo archidiakonátu). 1266 daroval zdejší kostely Přemysl II. Otakar klášteru v Chotěšově a připravoval patrně zal. král. města, k němuž došlo kolem 1295 za Václava II. (Nový Plzenec, Plzeň). S. P. zůstal městečkem (výsady potvrzeny 1361 Karlem IV.) a sídlem král. purkrabího, který v 60. letech 14. století přesídlil na nově vystavěný hrad Radyni. V 17. a 1.pol. 18.st. bojovali obyv. S. P. neúspěšně o zachování svých privilegií; 1753 byla násilně potlačena jejich revolta a S. P. se de facto stal poddanskou vsí. Od 1846 městy a od 1902 město. Zachovány rotunda sv. Petra z konce 10. století, částečně přestavěná v 16.st., zbytky paláce got. pův. a zákl. dvorské kaple sv. Vavřince a kostela sv. Kříže z 11.st. Nár.kult. památka. Prům. stroj., nábytkářský, stav. hmot, vinařský.