Slovinsko dějiny
Slovinsko - dějiny Ve 2. polovině 6. století osídlily území dnešní severozápadní Jugoslávie, jv. Rakouska a jz. Maďarska slovinské kmeny. V průběhu dalšího hist. vývoje byla oblast obývaná Slovinci rozdělena do několika hist. zemí: Kraňska, Korutan, Štýrska, Istrie, Gorice a Gradišky, jež se postupně staly součástí habsburské říše. 1809-15 patřila slovinská území k ilyrským provinciím pod fr. protektorátem, 1816-49 tvořila tzv. ilyrské král. v rámci rak. monarchie, které bylo 1849 opět rozděleno na jednotlivé hist. země. 1866 odstoupila rak. monarchie Itálii spolu s Benátskem i část území osídleného slovinským obyv. Po vytvoření dualistického rak.-uh. soustátí 1867 připadlo prakticky celé slovinské území Předlitavsku. V 19.st. se zformovalo slovinské nár. emancipační a nár. osvob. hnutí, jež posléze vytyčilo program sjednocení všech Slovinců v auton. slovinském státě v rámci habsburské říše; představitelé tohoto hnutí rozvíjeli styky s polit. a kult. reprezentací ostatních slovanských národů monarchie, zvl. pak č. národa. Po rozpadu Rakousko-Uherska na podzim 1918 se stala většina jeho slovinských území (již. Štýrsko, větší část Kraňska) součástí nově vzniklého Král. SHS (Jugoslávie); část území obývaných Slovinci připadla Rakousku (jv. Korutany) a Itálii (lstrie). Slovinská část jug. království, nazývaná Slovinsko, nezískala však v jeho rámci požadovanou autonomii. Po obsazení Jugoslávie nacist. Německem a jeho spojenci v dubnu 1941 bylo Slovinsko rozděleno mezi Německo (sev. část s Mariborem) a Itálii (již. část, z níž vytvořena formálně samostatná provincie It. království). 1945 bylo Slovinsko osvobozeno a stalo se svazovou rep. federativní Jugoslávie; 1946 a 1954 bylo pak rozšířeno o dosavadní it. pohraniční území obývaná Slovinci. př.n.l. 2. tis. příchod Ilyrů 2.-1.st. ovládnutí území S. Římany n.l. 395 území S. připadlo říši západořímské 5.-6.st. vpády Hunů, Ostrogótů a Avarů 2. pol. 6.st. usazení slovinských kmenů v dnešní sz. Jugoslávii, jv. Rakousku a jz. Maďarsku 7.st. vznik slovinského kmenového svazu v boji s Avary, Langobardy a Bavory 8.st. vytváření knížecí moci se středisky Gospa Sveta a Krnski grad (dnes Maria Saal a Karnburg v Korutanech) pol. 8.st. území Slovinců (Karantánie) podřízeno franské říši; kř. misie z Bavor a Aquileie 819 neúspěšné povstání Slovinců a Charvátů proti franské nadvládě 820-828 Karantánie přímo podřízena franské říši (počátek germanizace šlechty) 840-874 blatenské knížectví v jz. Maďarsku pod svrchovaností franské říše (knížata Pribina, Kocel); na sklonku 9.st. připojeno k Velké Moravě 1. pol. 10.st. vpády Maďarů 2. pol. 10.st. korutanské vévodství v rámci řím. něm. říše 1. pol. 11.st. oddělení Kraňska od Korutan 1269-76 slovinská území pod vládou Přemysla II. Otakara 1276-1500 postupné ovládnutí slovinských zemí Habsburky 1341-1456 samostatné panství knížat celjských ve S. (1443 uzavřeli s Habsburky smlouvu o vzájemném nástupnictví) 15.st. ustálení jaz. hranice Slovinců (obývali Kraňsko, části Korutan, Stýrska, Istrie, gorického hrabství a Benátska) 16.st. šíření reformace u Slovinců (počátky novodobého písemnictví), ekon. rozvoj (těžba rud a manufakturní výroba) 1809 Napoleon I. vytvořil ilyrské provincie (hl.m. Lublaň) pod fr. správou (příznivější podmínky pro rozvoj nár. života Slovinců) 1816 v rámci habsburské monarchie zřízeno ilyrské král. se středisky v Lublani a Terstu; 1849 bylo opět rozděleno na pův. hist. země 1848 požadavek sjednocení Slovinců v rámci Rakouska 1866 část území osídleného Slovinci odstoupena Itálii 1868-71 období táborového hnutí proti rak.-uh. dualismu (v čele burž. liberálové - mladoslovinci) 1894 zal. Jihoslovanská soc. dem. strana v Lublani 1897 zal. Lublaňská úvěrová banka za hl. účasti č. kapitálu (Živnobanky) 1918 vznik Král. SHS (od 1929 Jugoslávie) 1920 plebiscit v Korutanech v pásmu ,,A" se slovinským obyv.; většina hlasujících se vyslovila proti připojení jv. Korutan k Jugoslávii 1941 napadení Jugoslávie fašist. státy duben rozdělení S. mezi Itálii (získala již. část; formálně auton. Lublaňská provincie It. král.), Německo (sev. část s Mariborem) a Maďarsko (sv. pohraničí) 27. 4. vytvořena Osvobozenecká fronta, sjednocující kom. a nekom. odboj červen počátek ozbrojeného boje Slovinců proti fašist. okupantům pol. 1942 partyzánské oddíly osvobodily dvě třetiny území Lublaňské provincie 1943 leden Osvobozenecká fronta se organizačně podřídila AVNOJ září kapitulace Itálie; postup slovinských partyzánských oddílů do Přímoří, Istrie a Goricka říjen ze slovinských oddílů zformován 7. sbor Národně osvobozenecké armády Jugoslávie zima 1943-44 větší část S. dobyta nacist. armádou 19.-20. 2. zasedání pléna Osvobozenecké fronty, vytvořen zastupitelský 1944 orgán S. - Slovenski narodnoosvobodilni svet (SNOS), který se přihlásil k programu federativní Jugoslávie 1945 osvobození S. jug. armádou v součinnosti se silami Spojenců; S. prohlášeno svazovou rep. FLRJ 9. 9. 1946 SNOS vypsal volby do Ustavodárné skupštiny S. a ukončil svou činnost 1946, 1954 rozšíření S. o pohraniční území Itálie se slovinským obyv. od 1963 svazová rep. SFRJ. Od r. 1991 samostatná Slovinská republika.
