Slovenské povstání 1848-49
Slovenské povstání 1848-49, první ozbrojené vystoupení Slováků za nár. sebeurčení, které bylo součástí burž. revoluce 1848-49 a vyvrcholením sl. nár. hnutí l.pol. 19.st. Navazovalo na národně emancipační a buržoazně konstituční snahy slovanských národů v habsburské monarchii. Myšlenka organizovat ozbrojené povstání za vydobytí nár. práv proti hegemonismu maď. konstituční vlády Uherska se poprvé objevila v koncepci boje slovanských národů v habsburské monarchii za rovnoprávnost na Slovanském sjezdu v Praze v červnu 1848. Ozbrojené povstání se mělo opírat o spolupráci, materiální a polit. podporu Čechů a již. Slovanů. Bezprostředně bylo sl. povstání vyvoláno událostmi během burž. společenských a konstitučních přeměn v habsburské monarchii v pol. 1848. Hl. příčinou bylo úplné negování sl. národa v tzv. březnových konstitučních zákonech, které širokým omezováním burž. práv a svobod a ochranou feud. majetku zabezpečovaly polit., hosp., mocenskou, a tím i nacionální hegemonii maď. vládnoucích tříd v Uhrách; jejich realizování spolu s perzekucí hl. představitelů sl. nár. hnutí znemožnilo šíře rozvinout nár. revoluční akce na území Slovenska. Vedoucím orgánem sl. povstání se stala Sl. nár. rada, založená 16. 9. 1848 ve Vídni, jejímiž hl. představiteli byli Ľ. Stúr, J. M. Hurban a M. M. Hodža a voj. odborníky zejm. čeští vlastenci B. Bloudek, B. Janeček, F. Zach. - Průběh sl. povstání měl 3 relat. samostatné fáze - zářijové povstání 1848, zimní výpravu 1848-49 aletní výpravu 1849 - znichžkaždá měla zvláštní charakter a odehrála se za specifické polit. nebo voj. situace. Zářijové povstání 1848 se uskutečnilo 19.-28. 9. 1948, kdy zákl. dobrovolnický sbor, čítající okolo 400 mužů, přešel z Moravy na Slovensko a obsadil několik pohraničních obcí. 19. 9. byla na nár. shromáždění v Myjavě veřejně Sl. nár. radou vypovězena poslušnost maď. vládě a jejím úřadům a proklamována samostatnost sl. národa. Za dané polit. a voj. situace však zářijové povstání nemělo proti přesile císařských a maď. domobraneckých jednotek naději na úspěch a dobrovolnický sbor se stáhl zpět na Moravu. V dalších dvou výpravách byly sl. dobrovolnické jed. již součástí císařské armády potlačující maď. rev. Zatímco zimního tažení se snažili sl. polit. představitelé využít pro širokou národně buditelskou misi a pro vytvoření základů nár. polit. správy, při letní výpravě byli členové Sl. nár. rady od činnnosti dobrovolnického sboru podstatně izolovanější. - Složitá cesta štúrovců při hledání spojenců pro sl. národně osvobozenecký boj, která je přivedla k dočasnému spojenectví s kontrarev. vídeňskou vládou, se ukázala jako hist. mylná, což po porážce burž. rev. přiznali i vůdcové sl. povstání včetně Ľ. Stúra. Vídeňská vláda nesplnila žádný ze zákl. požadavků, které byly cílem sl. povstání, a jí nastolený kontrarev. absolutistický režim přinesl všestranné zhoršení podmínek pro řešení zákl. sociálních, polit. a nár. problémů Slovenska.
