Sin-ťiang
Sin-ťiang [čín., Nová hranice], ozn. území v sz. Číně (dnešní Ujgurská Ab Sin-ťiang), které zahrnuje východní (čínský) Turkestán a Džungarsko; dnešní název od pol. 18.st., kdy bylo území dobyto vojsky dyn. Cching. Oblast Sin-ťiangu byla od starověku osídlena kočovnými pastevci, lovci i zemědělci. Ve 3.-2.st. př.n.l. bylo území ovládáno Huny (Siung-nu), ve 2.st. př.n.l. - 3.st. n.l. vých. část pod nadvládou dyn. Chan. Na zač. 1. tis. n.l. byly odtud vytlačeny íránské kmeny (Tocharové, Sakové), později zde vznikly různé kmenové svazy a raně feud. státy (Sien-piové, turkický kaganát, žuanžuanská říše). Do Sin-ťiangu zasahoval vliv středoas. států (karachánovský stát, kirgizský chanát, Karakitani). Ve 13.st. byl dobyt Mongoly, kteří zde vládli až do vzniku džungarského chanátu 1730. 1755- 59 byl Sin-ťiang dobyt a připojen k Číně. 1864-77 oblast proticín.. tzv. dunganského povstání (v čele Jakúb-bek). Za sinchajské rev. byla 1912 svržena vláda Čchingů, ale brzy byla ustavena voj. diktatura cín. militaristických klik. Po svržení militaristů v dubnu 1933 byla v Urumči ustavena civilní provinční vláda, která prováděla vcelku liberální politiku. Po jejím příklonu ke Kuomintangu od zač. 40. let sílící nár.dem. hnutí. V září 1945 byla ze sev. části vytlačena kuomintangská vojska, 1946 v Urumči vytvořena koaliční vláda (zastoupeny všechny národnosti, polit. seskupení a spol. vrstvy). Po vítězství lid. rev. v Číně 1949 byl Sin-ťiang mírovou cestou osvobozen od Kuomintangu. V září 1955 provincie Sin-ťiang přeměněna na dnešní Ujgurskou Ab Sin-ťiang.
