Schiller Ferdinand
Schiller [ši-] Ferdinand Canning Scott, 16.8. 1864 - 6.8. 1937, angl. ideal. filozof něm. pův.; prof. univ. v Ithace a Oxfordu, od 1935 v Los Angeles, představitel pragmatismu. Svou variantu pragmatismu nazýval "humanismem" (někdy také "personálním idealismem"). Podle ní všechny pravdy jsou lidsky podmíněny, a protože člověk je tvůrcem svých pravd, je i tvůrcem "svého" světa. S. projevuje svůj kladný vztah k subjektivismu a solipsismu (který - jak říká - je teor. zdůvodnitelný, i když v praxi ne zrovna pohodlný), k pragmatické redukci skutečnosti na beztvarou masu zkušenosti (kterou člověk zvládá spíše svým jednáním a vůlí než svým intelektem). Na druhé straně se snaží vybudovat metafyz. systém obj. idealismu: svět je podle něho mnohost substancí, společnost oduševnělých monád (vliv G. W. Leibnize), nacházejících se v neustálém vzájemném cílevědomém a božskou vůlí řízeném procesu. - S. pragmaticky vykládal formální log., nahrazuje ji "logikou pro aplikaci", v níž se formy myšlení vykládají pragmaticky v termínech užitecných fikcí a účelného jednání člověka. Politicky zaujímá S. pozice antikomunismu: záchranu burž. světa od "hrůzy komunismu" vidí v "pozitivní eugenice" napomáhající výchově nadčlověka. Z pozic blízkých F. Nietzschovi uvítal fašismus. Hl. díla: Humanism (Humanismus), Logic For Use (Logika pro aplikaci).
