Sasko-Lauenbursko
Sasko-Lauenbursko, Lauenbursko hist. území v sz. SRN. Pův. v držbě Askánců (1182 zal. hrad Lauenburg na pravém břehu Labe); od 13.st. vévodství v majetku st. linie saských vévodů, zahrnovalo nevelké území mezi Labem a Baltským mořem. Snahy vévodů S.-L. o udržení kurfiřtské hodnosti byly zmařeny Zlatou bulou Karla IV. (kurfiřtství získala wittenberská větev Askánců). Po vymření vládnoucího rodu 1689 připadlo S.-L. Welfům, 1815 bylo jeho území rozděleno mezi Prusko a Dánsko. V rámci Dánska vévodství lauenburské, které bylo součástí něm. spolku. Po prusko-rak.-dán. válce 1864 se Lauenbursko spolu s Holštýnskem a Šlesvickem dostalo pod společnou rak.-pruskou správu. Od 1865 v unii s Pruskem, od 1866 jeho součást, od 1871 též součást Německa; adm. přičleněno 1876 ke Slesvicku-Holštýnsku.
