Sahara
Sahara, největší poušť na Zemi (7 až 9 mil. km2), v sev. Africe kolem obratníku Raka mezi Atlantským oceánem a Rudým mořem. Na S zasahuje k již. svahům Atlasu a k pobřeží Středozemního moře, již. okraj tvoří zhruba ř. Senegal, stř. tok Nigeru, Čadské jezero a soutok Nilu s Atbarou. V posledních letech, vlivem extrémniho sucha, postupuje poušť dále k J do oblasti Sahelu. Povrch S. tvoří převážně plošina v nadmořské výšce 200 až 500 m, ve stř. části h. masívv nad 3 000 m nad mořem (Tibesti, Ahaggar), v nichž vystupuje na povrch kryst. masív prostoupený sopečnými výlevy. V Sahaře převažuje poušť skalnatá (hamada), štěrkovitá (serír) a oblázková (reg); písečná poušť s přesypy (erg) zaujímá asi l/5. Rozšířeny jsou i pouště hlinité (sebcha). Klima pouštní, suché, s roč. srážkami méně než 50 mm, často s víceletými bezsrážkovými obdobími. Časté písečné bouře. Průměrná teplota ledna 10 °C, července až 37 °C; denní amplitudy více než 30 °C. Epizodické ř. (vádí); na V teče Nil, na J Niger. Na dně pánví se vyskytují bezodtoká, slaná vysychající jezera (šoty). Sporé suchomilné a slanomilné rostlinstvo. Zivot je soustředěn do oáz s artézskými studnami, kde se pěstuje palma datlová, obilniny a zelenina; chov velbloudů. V S. jsou známa ložiska ropy, zemního plynu, fosfátů, uhlí, rud železa a neželezných kovů. Obyv. Arabové, Tuaregové, Berbeři, černošské kmeny aj. S. zasahuje na území Alžírska, Maroka, Záp. Sahary, Mauretánie, Mali, Nigeru, Čadu, Súdánu, Egypta, Libye a Tuniska.
