Sótér
Sótér [řec., zachránce, spasitel], příjmení dávané pův. některým božstvům (Zeus, Asklépios), později přisvojované některými panovníky (Ptolemaios I. Sótér, Antiochos I. Sótér). V Septuagintě někdy ozn. boha, přenesené v kř. věrouce na Ježíše Krista (Salvator).
