Rukopisy
Rukopisy (královédvorský a zelenohorský), cyklus domněle staroč. básní vzniklý na zač.19.st. Padělky měly dokázat, že před č. středověkou poeztt podle záp. vzorů existovala již domácí bás. tvorba slovanských kořenů. Rukopis královédvorský obsahoval básně epické, lyrické i skladby lyrickoepické, které se vesměs hlásily napodobením do 13.století. S nálezem rukopisu (ve Dvoře Králové nad Labem) vystoupil 16.9. 1817 V. Hanka. Rukopis zelenohorský byl v listopadu 1818 anonymně zaslán Národnímu muzeu; jeho hlavní částí byla pověst o Libušině soudu nad Chrudošem a Šťáhlavem. Básnicky cenné padělky inspirovaly v 19.st. literaturu (J. Zeyer), výtv. um. (J. Mánes, J. V. Myslbek) i hudbu (B. Smetana) a poznamenaly i hist. vědu, protože vytvořily mýty, které se dlouho udržovaly (Šafaříkův i Palackého obraz nejst. č. dějin). Za původce R. se obvykle pokládají V. Hanka a J. Linda. Důkazy o nepravosti podali nejen vědci kolem T. G. Masaryka a J. Gebauera v 80.letech 19.st., ale i nejnovější výzkum.
