Roupov

Roupov, zřícenina hradu u Přeštic, zal. ve 13.st. Přestavěn v 80.letech 14.st. za účasti dvorské huti. Výrazná přestavba ve 2.pol. 15.st. provedena patrně mistrem dvorského okruhu; tehdy zbudováno opevnění s okrouhlými baštami; v rámci úprav jádra hradu tehdy vystavěna unikátně dochovaná kuchyně s vysokým komínem. z Roupova, č. šlechtický rod; potomci tíka ze Skočec (†po 1359), od 1378 sídlili na hradě Roupově u Přeštic, po kterém měli predikát. Pův. vladykové, do panského stavu povýšeni asi za Jiřího z Poděbrad. V 16.st. jedna větev zůstala věrná katolictví, zatímco druhá se angažovala v boji č. evangelických stavů s panovníkem. V.t. (z) Roupova Václav Vilém. z Roupova Václav Vilém. kolem 1580 až 20. 9. 1634, č. šlechtic a politik; sídlil na Trnovanech a Žitenicích. Jeden z vůdců protihabsburské stavovské opozice v 1.pol. 17.století. Angažován v boji o Rudolfův Majestát 1608-09, stavovský direktor 1609 a 161 l, za krále Matyáše král. rada, komorník a nejvyšší berník. Po vypuknutí č. stavovského povstání 1618-20 agilní člen direktoria; patřil ke kalvínské skupině orientované na Fridricha V. Falckého. Po jeho zvolení za krále 1619-20 nejvyšší kancléř Č. král. Po bitvě na Bílé hoře uprchl ze země a žil v Berlíně. Ačkoli císařem 1627 omilostněn, vrátil se do Čech až 1631 pod ochranou saských vojsk, takže byl opět odsouzen. Od 1632 pobýval v Drážďanech jako kurfiřtský rada a voj. komisař, snad zapojen do valdštejnského spiknutí. Zemřel v Litoměřicích, kam přišel se švédskými vojsky.