Rijeka
Rijeka, přístavní město v Chorvatsku, v Rijeckém zálivu; 143 800 obyv. (2001) srov. 158 000 obyv. (1981). Prům. loďařský, ropy, petrochem., pap., tabákový, potr.; dop. křižovatka. Moderní výstavba hl. v m. čtvrti Sušaku. Divadla, muzea, archív, galerie, univ. (zal. 1973). Na místě dnešní R. existovala ve starověku nejprve foinická, pak etruská aliburnská osada, ovládnutá 28 př.n.l. Římem, v 7.st. n.l. pak charv. kmeny. Ve středověku byla lénem patriarchů aquilejských; ve 13. století vzniklo pod hradem Frankopanů město R. (it. Fiume). 1471 přešla pod vládu Habsburků; 1717 prohlášena svobodným přístavem. 1808-14 obsazena Francouzi, 1814 vrácena Rakousku a 1822 se stala součástí uh. král. 1849 obsazena J. Jelačićem a přivtělena k Chorvatsku (někdy též Charvátsko); 1868 prohlášena se svým okolím za zvl. správní oblast uh. král. (tzv. Uh. přímoří) v čele s guvernérem; stala se druhým nejvýzn. obch. přístavem rak.-uh. monarchie, konkurujícím Terstu. 1918 se it. většina zdejšího obyv. vyslovila pro připojení m. k Itálii; v době jednání pařížské mírové konference 1919-20 o it.-chorv. (jug.) hranicích obsadil R. v září 1919 oddíl it. nacionalistů v čele s básníkem G. D'Annunziem, který zde zřídil státní útvar "Stato del Carnaro" (září 1919 - prosinec 1920) - předobraz budoucího it. fašist. státu. Na zákl. rapallské dohody 1920 byla R. prohlášena samostatným mez. přístavem; jug.-it. dohodou 1924 byla však připojena k Itálii, zatímco Jugoslávie získala její dosavadní předměstí Sušak s menším přístavem. Na zákl. pařížské mírové smlouvy 1947 R. odstoupena Jugoslávii. Souč. Jugoslávie do 90. let 20. st.
