Regensburg
Regensburg [ré-], Řezno - přístavní m. v Německu ve spolk. zemi Bavorsko - něm. Bayern - v ústí Řezné (něm. Regen) a Náby (něm. Naab) do Dunaje (něm. Donnau); 333 m n.m., 150 210 obyv. (2001) srov. 131 000 obyv. (1983 ). - Pův. kelt. sídliště, od 1. st. řím. pohranicní kastel, od 2.st. město (Castra Regina), zničeno kolem 400. Býv. řím. půdu získali v 6.st. bavorští Agilolfingové, kteří v R. zal. svou nejvýzn. falc. 739 zal. Bonifácem biskupství. V 9.st. centrum říše východofranské. 845 bylo v R. pokřtěno 14 knížat z Čech; 895-973 byly Čechy součástí řezenské diecéze (po oddělení Čech od Velké Moravy; círk. správu v Čechách patrně vedl arcikněz sídlící na Pražském hradě). Od 11. st. byl R. jedním z největších něm. středověkých měst a obch. křižovatkou mezi evr. severem a jihem (Itálie); byl nezávislý na biskupech, podléhal přímo císaři; od 1245 řišské město. Državy řezenských biskupů od 12.st. říšským knížectvím. R. byl členem rýnského svazu (13. st.) a švábského m. svazu (14.st.). 1542 se přidal k reformaci. Od 1663 sídlo říšského sněmu řím.něm. říše. 1803 do R. přeneseno arcibiskupství z Mohuče a město, biskupství a další menší instituce byly předány jako řezenské knížectví Karlu Theodorovi von Dahlberg; od 1810 součást Bavorska. Od 1871 součást Německa. - V m. zachována řada památek (kamenný most z 12.st., věžové patricijské domy, katedrála). - Prům. el.tech., stroj., text., kožedělný, masný, cementárenský. Muzea, div., knihovny, galerie. Univ. (zal. 1962).
