Ravenna
Ravenna, provinční m. v Itálii v kr. Emilia-Romagna, 9 km od pobřeží Jaderského moře; 3 m n.m., 134 631 obyv. (2001) srov. 136 600 obyv. (1984). Přístav (s mořem spojen 9 km dlouhým průplavem). Tur. ruch. - Zal. asi v 8.st. př.n.l. Umbry, v 5.st. obsazena Etrusky, od 89 př.n.l. řím. municipium. Od 402 sídlo západořím. císařů (vedle Milána), 476 Odoakera; 490-540 hl. m. ostrogótského král., pak centrum byz. panství ve stř. Itálii (exarchát ravennský, Pentapolis). 666 získali arcibiskupové z R. od byz. císaře privilegium o nezávislém postavení na papeži. Pipinovou donací 754 R. darována papeži; arcibiskupové a od 12.st. m. komuna si však udrželi faktickou nezávislost. 1449-1509 ovládána Benátčany, 1509-1859 (s přestávkami) součást círk. státu. 1831 a 1848 v R. rev., 1860 připojena ke král. Sardinie-Piemont (od 1861 Itálie). - Dochované památky starokř. a byz. umění: z 5.st. oktogonální baptisterium San Giovanni in Fonte (zvané též Baptisterium ortodoxních) a Mauzoleum Gally Placidie, centrála s půdorysem řec. kříže (obě stavby s mozaikovou výzdobou); z 6.st. Mauzoleum Theodoricha I. Velikého, zbytky fasády Theodorichova paláce, trojlodní baziliky San Apollinare Nuovo. San Apollinare in Classe zdobené mozaikami. centrála San Vitale a další. - Prům. těžební (zemní plyn), petrochem. (rafinérie), prům. hnojiv, cementárenský, potravinářský. Akademie umění, muzea, galerie, knihovna.
