Prodikos

Prodikos [-dy-] z Kea, 5.st. př.n.l., starořec. filozof; sofista, žák Prótagorův. V rámci sofistického příklonu ke zkoumání nikoli přírody, nýbrž člověka a spol., se P. zajímal zejm. o jazyk, jeho funkci i tvoření slov a významů. O náb. soudil, že lidé začali považovat za bohy to, co pro ně bylo užitečné.