Porýní

Porýní, Rýnsko, Rheinland - hist. oblast v SRN ve stř. a dolní části povodí Rýna. Ve starověku osídleno kelt. (Ardenové) a germ. (Treverové) kmeny, v l.st. zde Římané vytvořili hraniční pásmo (limes). Řím. tábory se staly středisky m. civilizace (Augusta Treverorum - Trevír, Colonia Agrippina - Kolín nad Rýnem, Mogontium Mohuč). Ve 3.st. vpády Franků a Alamanů, zač. 5.st. zde vytvořili říši Burgundi (střediskem Worms). V průběhu 5.st. bylo P. ovládnuto ripuárskými Franky a připojeno k franské říši. Od 9.st. součást Lotrinska. V raném středověku se hosp. centry P. stala biskupství; evr. význam měla obch. cesta procházející P. do Itálie (v.t. rýnská .,popská cesta"). Do 12.st. se v P. vytvořily feud. celky (rýnská Falc, Na savsko, Jülich, Berg, Kleve, arcibiskupství kolínské, mohučské a trevírské). Od 11.st. rozvoj m. (v.t. komunální hnutí); 1254 a 1341 zal. rýnské m. spolky, které byly nezávislou polit., hosp. avoj. silou. Hosp. pokles za třicetiletéválky.d 17.st. P.pod kult.vlivem Francie. 1793-94 a 1795-97 rev. protifeud. hnutí, inspirované fr. rev. a usilující o vytvoření rep. (mohučská rep., cisrýnská rep.). Mírovými smlouvami z Campoformia (1797) a Lunéville (1801) připadlo levobřeží Rýna (později i některé oblasti na pravém břehu) Francii. Na vídeňském kongresu 1814 až 1815 získalo větší část P. Prusko. 1848-49 P. jedno z center burž. dem. aděl.hnutí.Po 1.svět.válcesevP.projevily separatistické tendence, podporované fr. burž. (rýnská rep., falcká rep.). 1945 bylo P. rozděleno mezi země Sev. Porýní-Vestfálsko a Rýnsko-Falc.