Polsko - představitelé státu I.
Polsko - představitelé státu I. - knížata 962 nebo 963-992 Měšek I. 992-1025 Boleslav I. Chrabrý (král 1025) 1025-34 Měšek II. Lambert (král 1025-33) 1031 Bezprym 1034-58 Kazimír l. Obnovitel 1058-79 Boleslav II. Smělý (král od 1076) 1079-1102 Vladislav I. Heřman 1102-38 Boleslav III. Křivoústý 1102-06 Zbyhněv knížata panující v Krakově 1138-46 Vladislav II. 1146-73 Boleslav IV. Kadeřavý 1173-77 Měšek III. Starý 1177-94 Kazimír II. Spravedlivý 1194-1202 Měšek III. Starý (podruhé) 1202 Vladislav III. 1202-27 Lešek l. Bílý 1227-29 Vladislav III. (podruhé) 1229-32 Konrád l. Mazovský 1232-38 Jindřich I. Bradatý 1238-41 Jindřich II. Pobožný 1241-43 Konrád I. Mazovský (podruhé) 1243-79 Boleslav V. Stydlivý 1279-88 Lešek II. Černý 1288-90 Jindřich IV. Probus 1290-91 Přemysl II. Velkopolský 1291-1305 Václav II. Ceský králové 1295-96 Přemysl ll. Velkopolský 1296-1300 interregnum 1300-05 Václav II. Český 1305-06 Václav III. Český 1306-33 Vladislav I. Lokýtek (král od 1320) 1333-70 Kazimír III. Veliký 1370-82 Ludvík I. Veliký z AnJou 1382-84 interregnum (spory o trůn) 1384-99 Jadwiga z Anjou 1386-1434 Vladislav II. Jagiełło 1434-44 Vladislav IlI. Varnenčík (uh. král Vladislav l. Jagellovský) 1444-47 interregnum 1447-92 Kazimír IV. Jagellovský 1492-1501 Jan I. Olbracht 1501-06 Alexandr Jagellovský 1506-48 Zikmund I. Starý 1548-72 Zikmund II. August 1573-75 Jindřich z Valois (fr. král Jindřich llI.) 1576-86 Štěpán Báthory 1587-1632 Zikmund III. Vasa 1632-48 Vladislav IV. Vasa 1648-68 Jan II. Kazimír Vasa 1669-73 Michal Korybut Wisniowiecki 1674-96 Jan III. Sobieski 1697-1706 August II. Silný 1704-09 Stanislav I. Leszczynski 1709-33 August II. Silný 1861 lid. manifestace ve Varšavě 1863-64 lednové povstání 2. 3. 1864 zákon o rolnické reformě v Kongresovce 1871 pol. emigranti (J. Dąbrowski, W. Wroblewski) se účastnili bojů Pařížské komuny 1874 zrušena funkce místodržícího v Kongresovce, nahrazena úřadem varšavského gen. gubernátora 1882-86 činnost Proletariatu I. 1888-93 činnost Proletariatu II. . 1889 v Lodži zal. Svaz pol. dělníků; propagoval myšlenky věd. social., spolupracoval s rus. socialisty 1892 zal. Pol. social. strana (PPS) 1893 zal. Soc. dem. Král. polského 1900 vytvořena SDKPiL 1905 lodžské povstání; gen. stávka v Kongresovce jako výraz soli-darity s povstáním v Moskvě; vznikla Republika Ostrowtecka 1906 SDKPiL přijata jako územní organizace do SDDSR 1913 zal. strana Piast 1914-18 první světová válka 1914 vznik pol. legií 1918 sov. Rusko anulovalo carské smlouvy o dělení Polska; Republika Tarnobrzeska 79.-118. ll??. vyhlášena nezávislost; v čele prozatímní vlády I. Daszynski t6. 12. zal. Kom. děl. strana Polska (od 1925 KS) 1918-22 J. Piłsudski šéf státu 1919 28. 6. Polsko podepsalo Versailleskou mírovou smlouvu s Německem; Gdaňsk uznán svobodným m., otázka Horního Slezska měla být řešena plebiscitem a na jeho základě měla být stanovena čs.-pol. hranice 10. 7. zákon o pozemkové reformě 8. 12. Curzonova linie stanovila vých. pol. hranici 1919-21 slezská povstání 1920 pol.-sov. válka (vojenská intervence proti sov. Rusku) . 1921 plebiscit v Horním Slezsku; P. anektovalo část bělorus. a ukr. území; přijata ústava 18. 3. uzavřena rižská mírová smlouva . . 1922 zal. Svaz kom. mládeže; prez. zvolen G. Narutowicz, po jeho zavraždění S. Wojciechowski 1923 gen. stávka; krakovské povstání . 1924 měnová reforma W. Grabského vedla k dočasné stabilizaci pol. hospodářství květen 1926 voj. puč J. Piłsudského, nastolen režim sanace . 1928-35 Bezpartijní blok spolupráce s vládou, provládní sanační polit. strana 1929-30 Centrolew 1932-39 J. Beck min. zahraničí 1932 pol.-sov. pakt o neútočení 1934 pol.-něm. pakt o neútočení 1935 přijata protidem. dubnová ústava; vzrůst totalitárních tendencí 1937 vytvořen pravicový Tábor národního sjednocení jako náhrada za Bezpartijní blok spolupráce s vládou; rolnická stávka proti sanačnímu režimu 1938 30. 9. na ČSR ultimatem vynuceno odstoupení Těšínska a části území na Spiši a Oravě říjen nacist. Německo vyslovilo požadavek přivtělení Gdaňska a na zřízení exteritoriálních komunikací přes pol. Pomoří ve Vých. Pruska 1939 31. 3. Velká Británie garantovala pol. nezávislost
