Piaget
Piaget [pjaže] Jean (William Fritz ), 9. 8. 1896 - 16. 9. 1980, švýc. psycholog; představitel psychol. strukturalismu, tvůrce tzv. operacionalistické koncepce myšlení a genet. epistemologie, v jejichž rámci zdůraznil vliv procesů akomodace (přizpůsobování subjektu vnějším podmínkám) a asimilace (introjekce zkušeností do vrozených struktur psychiky) na vývoj poznávacích aktivit. Orientoval se na hraniční problémy psychol., logiky a teorie poznání, zkoumal formování myšlení a pojímání světa u dětí. Zastával tezi, podle níž se dětská psychika nerozvíjí pasívním osvojováním zkušeností, ale aktivním procesem. Rozlišil čtyři stadia vývoje inteligence, kterou pokládal za dynamicky strukturovaný celek myšlení: stadium senzomotorické (vytváření pohybových dovedností na zákl. aktivního vnímání), stadium sémiotické funkce ozn. též jako stadium předoperačního myšlení (osvojování řeči, symbolických systémů komunikace, užívání symbolických her), stadium rozvoje konkrétních operací myšlení a stadium rozvoje formálních (mat., log.) operací myšlení; zvnitřňováním, tj. ,,přivlastňováním" aktivit a operací na úrovních jednotlivých na sebe navazujících stadií dochází k individuálnímu vývoJt inteligence dítěte, který je zakončen vytvořením schopnosti abstraktního myšlení. - Piaget byl spoluvydavatelem mnohosvazkového díla o experimentální psychologii. Č. vyšla též Psychologie inteligence a Psychologie dítěte , sl. Strukturalismus .
