Pan mytologie
Pan, Pán - řec. mytol. venkovský bůh stád a lesů, uctívaný zvl. pastýři a lovci; podle báje oblíbený všemi olympskými bohy. Pocházel z Arkádie, kde se údajně toulal za nocí po pastvinách v doprovodu nymf. Jeho polozvířecí vzhled (hustá srst, kozlí kopyta, rohy, brada a ocas) dokládá pozůstatky thériomorfismu. V mladší tradici je P. pokládán za člena Dionýsovy družiny, v níž měl vlastní průvodce (Panisky, mladší Pany, jejichž vznik je mytol. i časově nejasný). Od svého průvodu se P. někdy odlučoval a těm, kteří ho rušili, naháněl "panický" strach svým křikem. P. měl jako všechna božstva schopnost věštit a tomuto umění prý naučil i Apollóna. Jeho věštírny byly zejm. v Lykosúře (Arkádie) a v Troizéně. Oficiální kult P. existoval v mnoha městech, v Athénách po bitvě u Marathónu. V Římě byl P. ztotožněn s Faunem. Zvl. významu nabyl P. v pozdějších výkladech mystiků, kteří v jeho jméně viděli symbol absolutna (řec. pan = všechno).
