Paňdžáb obecně
Paňdžáb, angl. Punjab, Pětiříčí - území v Pákistánu a Indii protékané ř. Džihlam, Čanáb, Ráví, Bjás a Satladž v povodí Indu. Velkou část zaujímají čtvrtohorní náplavové plošiny (Dóáb). Monzunové podnebí. Rozsáhlá zeměd. oblast, zavodňování. - Ve 3. až 2.tis. př.n.l. jedno z center harappské kult., od 2.pol. 2.tis. př.n.l. osidlován indoevr. kmeny; koncem 6.st. př.n.l. část P. součástí říše Achajmenovců. 327-325 př.n.l. dobyt Alexandrem Velikým, po jeho smrti součást říše Maurjů. Od konce 2.st. př.n.l. do pol.6.st. n.l. součást řec.-baktrijského státu, říše Kušánů a Guptovců, v 6.st. dobyt Hefthality. Od pol.6.st. řada drobných států, které byly od 7.st. cílem arab. nájezdů. Na zač. 11.st. připojen ke státu Ghaznovců (sídelní m. Láhaur). Od konce 12.st. postupně součást státu Muhammada z Ghúru, dillíského sultanátu a mughalské říše. Od 8.-9.st. bylo obyv. P. islamizováno. V 1.pol. 18.st. byl P. dobyt Nádir-šáhem, ve 2.pol. 18.st. připojen k afghánskému státu (Durrání). Od pol. 18.st. vznikala nezávislá knížectví sikhů; na zač. 19. století záp. P. sjednocen ve stát Randžíta Singha. Po anglicko-sikhských válkách (1845-46, 1848-49) byl P. připojen k brit. državám v Indii (provincie P. a 43 drobných knížectví). V srpnu 1947 byl P. rozdělen podle konfesionálního hlediska mezi Pákistán a Indii (v.t. Mountbattenův plán). Pákistánská část má status provincie, indická je členským státem.
