Předlitavsko
Předlitavsko, Cislajtánie - neúřední název pro rak. část Rakousko-Uherska na Z od ř. Litavy (Leitha), na níž vedla hranice s uh. částí (Zalitavskem, Translajtánií). P. zahrnovalo "království a země na říšské radě zastoupené" - Bukovinu, Čechy, Dalmácii, Dolní Rakousy, Gorici, Halič, Horní Rakousy, Istrii, Korutany, Kraňsko, Moravu, Salcbursko, Slezsko, Stýrsko, Terst s okolím, Tyrolsko a Vorarlbersko; 1908 se staly společnými zeměmi P. i Zalitavska Bosna a Hercegovina. - Polit. zřízení v P. zakotvila 1867 prosincová ústava; P. bylo státním útvarem se silnými feud. přežitky a vlivem kat. církve. Vedle zemských sněmů s malou pravomocí mělo centrální parlament (dvoukomorovou "říšskou radu") a vládu, v nichž klíčové pozice měli vždy v rukou představitelé něm. buržoazie a velkostatkářů. Zástupci ostatních národů v P. (Poláků, Čechů, Italů, Ukrajinců, Charvátů, Slovinců a Rumunů) měli pouze malý podíl na vládě. Čeští politikové s postavením č. zemí v P. nesouhlasili a požadovali trialismus, popř. federalizaci říše.
