Ostrava
Ostrava, dříve Moravská Ostrava - kr. a okr. m., sídlo okr. Ostrava-město, v Moravskoslezském kr., v Ostravské pánvi; 323 177 obyv. (2001) srov. 325 000 obyv. (1995). Hist. jádro města (Mor. Ostrava) připomínáno poprvé 1267 jako součást hukvaldského panství olomouckých biskupů. Ve 13.st. připomínána rovněž většina vsí, které se později staly součástí města, zvl. Slezské Ostravy, která patřila opolským a pak těšínským knížatům. V 2.pol. 18.st. nalezeno v okolí O. kamenné uhlí, jehož těžba se v 19.st. stala základem hosp. rozvoje m. a kraje. Těžba uhlí podstatně rozšířena v době prům. rev., kdy byla zal. řada dalších význ. podniků (Vítkovické železárny, 1828). Velká Mor. O. vytvořena 1924 připojením obcí Přívoz, Mariánské Hory, Nová Ves, Vítkovice, Hrabůvka a Zábřeh nad Odrou; moravskoslezská koncentrace uskutečněna 1941 připojením Slezské O. a dalších dvanácti obcí. M. dále rozšířeno 1957 (Poruba a další tři obce), 1960 a 1976. Žel. a silniční křižovatka; letiště, ř. přístav. Vysoká škola báňská, Pedag. fakulta, věd. a výzk. ústavy. Ostravské muz., Památník a Expozice ostravské operace, Galerie výtvarného úmění, Státní div. v Ostravě, Div. Z. Nejedlého, Div. P. Bezruče, Div. loutek a Div. hudby; Janáčkova filharmonie. Hvězdárna a planetárium, zool. zahrada, ČEZ Aréna - sportoviště a kulturní centrum (dříve Palác kultury a sportu, dost. 1986). Prům. těžební (kamenné uhlí), energetiky (tepelné elektrárny), hut., chem., těžkého stroj., el.tech., dřevozpracující, text., oděvní, kožedělný, stav. hmot, masný, pivovarnický, konzervárenský, mlékárenský, pekárenský a cukrárenský.
