Horní Rakousy

Horní Rakousy, něm. Oberösterreich spolková země v sz. Rakousku na Z od Enže; 11 979 km2, 1,38 mil. obyv. (2001) srov. 1,27 mil. obyv. (1981), spolkové m. Linec. Leží po obou stranách Dunaje, na S jsou výběžky č. masívu, na J úrodné alpské předhoří. Četná jezera (Atterské, Hallštattské). Pěstují se obilniny, ovoce, v Alpách chov skotu. - Hist. jádrem H. R. bylo hrabství travenské na pravém břehu Dunaje; pův. součást Bavor, 1180 připojeno ke Štýrsku. Ve 13.st. se v centru H. R. zformovalo feud. panství Schaumbergů a v oblasti Mühlviertlu č. Vítkovců; do H. R. pronikali Babenberkové (získali Linec) a pasovští biskupové. Za Přemysla II. Otakara se území H. R. i formálně oddělilo od Štýrska a 1276 přešlo pod vládu Habsburků; ti prosadili svou moc proti hornorakouské šlechtě až v 2. pol. 14.st., kdy si podřídili hrabství Schaumbergů. 1619 uzavřely stavy H. R. se stavy č. zemí konfederaci. 1626 velké selské povstání, 1809 Napoleonem I. oddělena jz. část H. R. a přičleněna k Salcbursku (do 1815). - Prům. těžební (hnědé uhlí), železářský, chem., text., pap., dřevařský, potr., hliníku.