Nový Zéland dějiny
Nový Zéland - dějiny V pol. 14.st. osídlili N. Z. Maorové, kteří vytvořili poměrně vysokou samostatnou kulturu. Brit. násilná kolonizace, jež začala koncem 18.st., narazila na jejich houževnatý odpor, který se podařilo zlomit až ve 2. pol. 19.st.; Maorové posléze přijali křesťanství a evr. způsob života. 1852 získal N. Z. značnou samosprávu a 1907 statut brit. dominia. Po boku Velké Británie se účastnil obou svět. válek. Po 2. svět. válce zde zesílil vliv USA; N. Z. se stal členem paktů ANZUS, SEATO a ANZUK. V posledních desetiletích se u moci střídají vlády Nár. strany a Labouristické strany. pol. 14.st. osídlení N. Z. polynéskými Maory 1642 na N. Z. přistál hol. mořeplavec A. Tasman 1769 ostrovy N. Z. obeplul angl. mořeplavec J. Cook, částečně je prozkoumal a zmapoval jejich pobřeží 1792 počátek evr. kolonizace 1840 N. Z. prohlášen brit. kolonií; ve Waitangi uzavřena smlouva mezi maorskými náčelníky a Velkou Británií, na jejímž zákl. přešla svrchovaná moc v zemi na brit. krále a Maorové dosta li práva brit. poddaných 1843-48 a povstání Maorů proti brit. kolonizaci, vyvolané zabíráním 1857-70 maorské půdy brit. kolonisty (1860-70 tzv. maorská válka) 1852 poskytnutí vnitřní samosprávy (ústava) 1856 zavedení úplného parlamentního systému 60. léta přílív evr. přistěhovalců po objevení zlata v Otagu (Jižní os trov) 2. pol. 19.st. vznik polit. stran - konzervativní, zastupující zájmy velkostat kářů, a liberální, reprezentující zájmy buržoazie 1893 uzákonění všeobecného volebního práva 1907 N. Z. prohlášen brit. dominiem 1916-18 účast v l.svět. válce po boku Velké Británie (100 000 novozé landských vojáků bojovalo na evr. bojištích - na Galipol ském poloostrově a ve Francii) 1916 zal. Labouristická strana 1921 zal. KS Nového Zélandu 1931 Westminsterský statut - N. Z. suverénním státem (dominiem) v rámci brit. Společenství národů 1936 zal. Nár. strana 1939-45 účast novozélandských jednotek ve válce s nacist. Německem (Řecko, Kréta, sev. Afrika) a Japonskem (od 1941) od 1945 člen OSN 1950-53 účast na amer. agresi v Koreji 1951 uzavření smlouvy o vzájemné obraně s USA a Australským svazem - ANZUS 1954-77 N. Z. členským státem SEATO 1960-72 min. předseda J. K. Holyoake (Nár. strana) 1965-71 účast na amer. agresi ve Vietnamu 1966 zal. Strana social. jednoty Nového Zélandu od 1971 členský stát ANZUK 1975-84 min. předseda D. Muldoon (Nár. strana) 1984 volební vítězství Labouristické strany - min. předseda D. Lange; labouristická vláda vystoupila s návrhem na vytvoření bezjaderného pásma v již. části Tichého oceánu 1985 vláda N. Z. rozhodla o uzavření novozélandských přístavů amer. válečným lodím s jadernou výzbrojí i pohonem %[s]POJ Whangarei), let. (Auckland, Wellington). - Vývoz masa, masných a mlékárenských výrobků, vlny, papíru a celulózy; dovoz ropy a ropných produktů, strojů a prům. zařízení, dop. prostředků, chemikálií; hl. obch. partneři Australský svaz, Japonsko, Velká Británie, NSR. Měna: l novozélandský dolar = 100 centů. - Státní zřízení: konstituční monarchie v rámci brit. Společenství; hlava státu brit. královna, zastupovaná gen. guvernérem. Nejvyšším zákonodárným orgánem je jednokomorová Poslanecká sněmovna, která má 95 poslanců, volených obyv. (podle většinového systému) na tři roky. Hl. polit. strany: Labouristická strana, Národní strana, Strana social. jednoty Nového Zélandu, Komunistická strana Nového Zélandu; odborová ústředna: Novozélandská federace práce (pod vlivem Labouristické strany). - Adm. se N. Z. člení na 108 hrabství spojených do 13 statistických oblastí. V. t. tabulku Nový Zéland - správní rozdělení.
