Nikola I. Petrovic-Njegoš
Nikola I. Petrovic-Njegoš [-vič ňě-], 7. 10. 1841 - 1. 3. 1921, černohorský kníže 1860-1910 a král 1910-18; synovec knížete Danila I. 1878 dosáhl na berlínském kongresu plného mez. uznání nezávislosti Černé Hory, zvětšení jejího území a přístupu k moři. V zahr. politice se orientoval na Rusko, zároveň však využíval rozporů mezi Ruskem a ostatními evr. mocnostmi. Do 1905 vládl absolutisticky, 1905 donucen zavést ústavu. Za jeho vlády se Cerná Hora zúčastnila balkánských válek 1912-13 a 1914-16 l.svět. války na straně Srbska. 1916 uzavřel však N. I. P.-N. separátní mír s ústředními mocnostmi a odešel do Itálie, později do Francie; 1918 sesazen. Činný též literárně; autor (Mirko Nikola) řady básní, poém a div. her. Zahr. člen kor. Petrohradské AV (1889).
