Niké
Niké [ny-], řec. mytol. personifikace vítězství (řec. bohyně vítězství - v.t. Victoria bohyně), které dával buď Zeus jako bůh osudu, nebo Athéna jako ochránkyně v boji (odtud Athéna Niké, Nikéforos). Jako samostatné božstvo se vyskytuje až u Hésioda. U Římanů ztotožněna s bohyní Victorií. - Častý motiv výtv. um., zejm. votivní; N. nejčastěji zobrazována jako okřídlená ženská postava po Diově nebo Athénině pravici; Niké ze Samothráky, asi zač.2.st., chrám Athény N. v iónském slohu na Akropoli (vlys s okřídlenými N.). V.t. Paiónios.
