Neapol
Neapol, it. Napoli - kr., provinční a přístavní m. v Itálii v kr. Campania v provincii Napoli v Neapolském zálivu Tyrhénského moře; 1,00 mil. obyv. (2001) srov. 1,20 mil. obyvatel (1984). Prům. hutní, ropy, loďařský, text., kožedělný, chem., potr. (těstoviny). Dop. křižovatka (dálnice, žel., letiště). Tur. ruch (Vesuv, Pompeje, Capri). Muzea, galerie, akademie výtv. um., knihovny, archív. Univerzita a jiné vysoké školy. Vědeckovýzk. ústavy. - Zal. řec. kolonisty na přelomu 8. a 7.st. př.n.l. (Parthenope); znovu obnovena v 5.st. př.n.l. (Neapolis nové město). Do 326 př.n.l. pod vlivem m. Kymé, pak součástí řím. říše. Koncem 5.st. dobyta Ostrogóty, od 553 byz.; od 8.st. centrem vévodství. Od 10.st. arcibiskupství. 1224 zal. Fridrich I. Barbarossa univ. Od 1282 hl.m. již. Itálie (v.t. Neapolsko). Ve 14.-16.st. jedno z center evr. obchodu a výr. (manufaktury na výr. hedvábí a sukna). Hosp. rozkvět zastaven za it. válek a v důsledku ovládnutí Neapolska špan. Habsburky. Proti špan. nadvládě řada povstání (1599, 1647 - Masaniello); samostatnou roli v dějinách m. měla organizace žebráků (v.t. lazzaroni). 1799 v N. vyhlášena parthenopská rep., po jejím potlačení perzekuce dem. sil. 1806 dobyl N. Napoleon I. 1816-60 hl. m. Král. obojí Sicílie, od 1861 součást Itálie. 1943 vylodění Spojenců a protifašist. povstání. - Manufaktura porcelánu zal. 1771 Ferdinandem IV.; vyráběla servisy a biskvitové figurky napodobující ant. um. díla, nalezená při vykopávkách v Pompejích a Herculaneu (vázy, busty, sošky gladiátorů). V tvorbě jsou též patrné vídeňské vlivy. Značkou jsou modrá nebo červená písmena RF nebo FRF pod korunou. 1821 manufaktura zrušena.
