Navarra území
Navarra, hist. území v sev. Španělsku a již. Francii osídlené Basky. Od 1. st. př. n. l. ovládáno Římany, od 5.st. pod formální svrchovaností král. Vizigótů. Po zničení vizigótského král. 711 byla krátce obsazena Araby. Od 9.st. nezávislé knížectví, od 905 král. s centrem v Pamploně. Za Sancha III. Velikého N. nejmocnějším kř. státem na Pyrenejském poloostrově. Sanchovi synové přenesli král. titul na Aragonii a Kastilii, které postupně převzaly vedoucí úlohu v reconquistě. 1076-1134 N. v unii s Aragonií, 1200 ztratila ve prospěch Kastilie álavské hrabství. Od 1234 vládly v N. fr. rody; 1234 ji zdědili Thibaudovci, 1284 sňatkem s Janou I. (1273-1303) fr. král Filip IV. Sličný, 1328 vedlejší linie Kapetovců hrabata d'Evreux. Jednota země byla narušena vnitropolit. boji mezi stranami agramontských a beaumontských. 1484 zdědil N. rod d'Albret. 1512 ovládl již. část N. Ferdinand II. Katolický (dnešní N. ve Španělsku; samostatné postavení do 1841, od 1978 částečná auton.). Sev. část N. (hl.m. Pau) zdědili Bourboni, s nástupem Jindřicha IV. Navarrského na fr. trůn v unii s Francií. Spojení severní N. s Francií upevnil Ludvík XIV.; auton. postavení N. (parlament v Pau) zrušeno 1789.
