Namibie
Namibie [-mí-], území v jz. Africe u Atlantského oceánu, fakticky anektované JAR proti usnesení OSN; 824 292 km2, l,46 mil. obyv. (1983), Namibijců, Evropanů (hl. něm. původu); věřící vyznávají kř. a animistická náb.; úřední jaz. afrikaans, angličtina, hl. m. Windhoek. - Náhorní plošina polopouštního charakteru je na Z nejvyšší (Brandberg, 2 606 m n.m.). Při pobřeží úzká pobřežní nížina s písečnou a kamenitou pouští Namib. Největší ř. jsou hraniční Cunene a Oranje. Podnebí trop., ve vnitrozemí kontinentální, při pobřeží extrémně suché; srážek roč. pouze 10-500 mm, na SV 500-700 mm; lednové teploty 18 až 27 °C, červencové 12-16 °C. Rostlinstvo polopouštní až pouštní, ve vyšších nadmořských výškách savany. Ochrana přírody: 5 velkoplošných rezervací, 6 nár. parků, 63 600 km2, tj. 7,7 % celkové rozlohy země. Nár. parky: poušť Namib, 23 401 km2, vyhlášen 1904, a Etoša, 22 270 km2, vyhlášen 1907; oba patří k největším a nejst. v Africe. - Ložiska diamantů, rud mědi, olova, zinku, vanadu, manganu, kadmia, wolframu, uranu. Zákl. hosp. je těžba nerostných surovin, subvencovaná zahr. společnostmt. Prům. těžební vytváří 48 % hrubého nár. produktu (1980). Těžba diamantů (přední svět. producent), rud neželezných a vzácných kovů, uranu, dále prům. hut. (neželezné kovy), energetiky, potr., konzervárenský. V zeměd. je rozhodujícím odvětvím živoč. výr., hl. extenzívní chov karakulských ovcí (4,6 mil. kusů), skotu (3 mil. kusů, 1980). Lov ryb. Pěstují se obilniny, brambory, ovoce, většinu půd nutno zavodňovat. Dop. žel. (2 600 km), silniční, námořní (Lüderitz), let. (Windhoek). - Vývoz nerostných surovin (64 % vývozu), kůží, masa, ryb; dovoz strojů a prům. zařízení, paliv, spotřebního zboží, potravin; hl. obch. partneři JAR, USA, země EHS. Měna: l rand = 100 centů. - Výkonnou moc má gen. administrátor, jmenovaný prez. JAR. V souvislosti se snahami vlády
