Brežněv
Brežněv Leonid Iljič, 19. 12. 1906 Kamenskoje - 10. 11. 1982 Moskva, sov. komunistický politik a státník. Symbolizoval období stagnace SSSR a období normalizace v ČR a SR po srpnu 1968. Za Velké vlastenecké války působil ve funkci zástupce náčelníka polit. správy již. frontu a náčelníka polit. správy čtvrtého ukr. frontu. 1946 - 1950 první tajemník Záporožského, poté Dněpropetrovského oblastního výboru KS Ukrajiny, 1950 - 1952 první tajemník ÚV KS Moldávie, 1953 - 1954 zástupce náčelníka Hl. polit. správy Sov. armády a válečného námořnictva, 1954 až 1956 druhý, pak první tajemník ÚV KS Kazachstánu. Člen ÚV KSSS od 1952, 1952-53, 1956-60, 1963-64 tajemník ÚV KSSS; 1952-53 a 1956-57 kandidát, od 1957 člen politbyra ÚV KSSS, od 1964 první tajemník, od 1966 gen. tajemník ÚV KSSS. Od 1950 poslanec Nejvyššího sovětu SSSR, 1965-77 člen a 1960-64 a od 1977 předseda prezídia Nejvyššího sovětu SSSR. Napsal Leninským směrem, Malá země, Znovuzrození, Celina, Vzpomínky. Maršál Sov. svazu (1976). Hrdina Sov. svazu (1966, 1976, 1978, 1981), hrdina social. práce (1961), Len. c.: (1979); Mez.Len.c. (1973); hrdina ČSSR (1970, 1976, 1981), Československý řád bílého lva I. třídy s řetězem (1973), R.K.G. (1976, 1978, 1981).
