Moskevské veliké knížectví
Moskevské veliké knížectví, feud. státní útvar na Rusi, vytvořený kolem pol.14.st. v důsledku růstu území i významu Moskevského knížectví, jež se v l.pol. 13.st. vydělilo jako úděl Vladimirsko-suzdalského knížectví. Uzemní rozšíření a hosp. rozkvět (mj. díky poloze při význ. obch. cestách) Moskevského knížectví od zač.14.st. vytvořily předpoklady úspěšného zápasu moskevských knížat o polit. prvenství mezi ostatními rus. vládci. 1328 se moskevský kníže Ivan l. Danilovič Kalita stal velikým knížetem vladimirským; sídlo velikého knížete (podobně i sídlo metropolity) přeneseno pak z Vladimiru do Moskvy. Takto vzniklé M. v. k. mělo význ. úlohu ve všerus. zápase se Zlatou hordou v 2.pol. 14.st.; v 2.pol. 15.st. se stalo krystalizačním jádrem centralizovaného rus. feud. státu. 1547 přijal veliký kníže moskevský (Ivan IV. Vasiljevič Hrozný) titul ,,cara veškeré Rusi".
