Mickiewicz
Mickiewicz [-kjevič] Adam, 24. 12. 1798 - 26. 11. 1855, pol. básník, dramatik, publicista a revolucionář; představitel Poláků v emigraci - "národní věštec". 1820 zahájil Ódou na mladost romant. éru pol. liter. V Baladách a romancích navázal na folklórní prvky. Brilantní forma a působivé obrazy charakterizují cykly sonetů (Znělky milostné, Krymské sonety). Boj za svobodu a samostatnost je námětem poém (bás. povídek) Grazina a Konrád Wallenrod . Nejpalčivější problémy života osobního i veřejného v době kolem povstání 1830 byly svrchovaně um. formou zobrazeny ve faustovském, metafyzickém dramatu Dziady. 1834 vyšel rozsáhlý nár. epos Pan Tadeáš, který na tradičním motivu sporu dvou šlechtických rodů podává barvitý obraz života na venkově v době autorova mládí. M. se zde podařilo provést syntézu klasicistních prvků s romantickými a vytvořit vrcholné dílo pol. liter. Jeho přednášky o slovanských liter. přispívaly k osvobozeneckému boji. 1849 vydával v Paříži čas. Tribune des peuples (Tribuna národů), kam psal burcující články blízké duchu utopického socialismu. Působivé obsahem i formou jsou Knihy národa polského a poutnictva polského. M. měl značný vliv i na č. literaturu, zejm. v 19. st. M. dílo do č. překládali např. J. Vrchlický, J. V. Sládek, E. Krásnohorská, F. Halas, V. Holan.
