Mexiko dějiny
Mexiko - dějiny, Území M. je oblastí, která je považována za jedno z center vzniku zeměd.; od 1.tis. př.n.l. zde existovaly vyspělé kultury a civilizace (Mezoamerika). Aztécká říše a městské státy Mayů byly zničeny v l. pol. 16.st. M. se jako součást místokrál. Nové Španělsko stalo význ. součástí špan. koloniální říše. Od 2. pol. 18.st. sílilo hnutí za nezávislost, které vyústilo v nár. osvob. válku 1810-21. Období po vytvoření federativní rep. (1824) bylo charakterizováno zápasem mezi konzervativci a liberály, monarchisty a republikány, centristy a federalisty, častými převraty a povstáními. Ve 2. pol. 19.st. byly prosazeny liberální reformy a rozvoj kap. vztahů v M. pak urychlila zejm. burž. dem. rev. 1910-17. Současně M. čelilo velmocenskému hegemonismu USA (od 40. let 19.st.). Ve 2. pol. 20.st. se M. stalo jednou z nejrozvinutějších latinskoamer. zemí, která usiluje o upevnění latinskoamer. jednoty proti vlivu USA. Tradičně dobré jsou vztahy s Československem. PŘEHLED - př.n.l. 20.-15.st. nejstarší stopy lidského osídlení na území Mexika; 12.-3.st. olmécká kultura; 7.st. př.n.l. až 10.st. n.l. kult. Zapotéků (Monte Albán); pol. 1.tis. ve stř. a již. M. tzv. střední kultura: přechod k usedlému způsobu života, zeměd., řemesla 1.st. př.n.l. až 7.st. n.l. Teotihuacán; 10.-16.st. státy Mayů na Yucatánu; 10.-12.st. stř. M. ovládnuto Toltéky; od 11.-12. st. příchod dalších indiánských kmenů ze S do stř. M.; z bojů o hegemonii v Anahuaku vyšli vítězně Aztékové; asi 1325 zal. Tenochtitlán; 1428 vznik aztécké říše (městské státy Tenochtitlán, Tlacopán a Texcoco); 2. pol. 15.st. územní expanze Aztéků; 1519-21 aztécká říše dobyta Španěly (H. Cortez); 1535 vytvořeno místokrál. Nové Španělsko; 16.st. rozšiřování špan. držav na S a J (sev. Mexiko, Yucatán, Stř. Amerika); 17.st. rozšíření špan. panství do oblasti Kalifornie, Arizony, Nového Mexika a Texasu; několik protišpan. povstání (1624, 1660, 1692 - poražena); 2. pol. 18.st. pronikání nových myšlenkových proudů z Evropy; ohlas války brit. severoamer. kolonií za nezávislost a fr. burž. rev. konce 18.st.; vznik hnutí za nezávislost; 1810 zač. války za nezávislost (M. Hidalgo y Costilla, J. M. Morelos y Pavón); 1813 J. M. Morelos y Pavón svolal do Chilpansinga (jz. Mexiko) nár. kongres, který 6. 11. přijal Deklaraci o suverenitě a nezávislosti Mexika; 1814 přijata ústava; 1815 hl. síly povstalců poraženy, J. M. Morelos y Pavón popraven; 1821 nová aktivizace hnutí za nezávislost (V. Guerrero), ke kterému se ptipojili i feudálové, duchovenstvo a armáda; dohoda A. de ltúrbida s V. Guerrerou (tzv. plán z Igualy 24. 2.); nezávislost M. jako konstituční monarchie; 28. 9. vyhlášena nezávislost; 1822 A. de ltúrbide se prohlásil císařem (Augustín I.); 1823 císař svržen republikány a popraven; 1824 vyhlášena federativní republika (4. 10.), přijata liberální ústava; 1829 zrušeno otroctví; 1830 svržen V. Guerrero, vláda konzervativců; 1833 vláda liberálů (V. Gómez Farías); zák. omezující moc církve; 1834 diktatura A. L. de Santa Anny; 1835 povstání amer. kolonistů v Texasu; 1837 vyhlášení nezávislosti Texasu; 1845 Texas připojen k USA; 1846-48 amer.-mex. válka; 1848 mírovou smlouvou z Guadalupe Hidalgo (2. 2.) ztratilo M. Kalifornii, Nevadu, Utah, Arizonu a Nové Mexiko; 1853 tzv. Gadsdenova koupě (konečné stanovení dnešní sev. hranice Mexika); 1854 povstání proti diktatuře A. L. de Santa Anny; 1855 A. L. de Santa Anna svržen, liberální vláda (J. Alvárez); 1855-76 tzv. období Reformy (provedení odluky církve od státu, zavedení státní kontroly školství, snahy o likvidaci feud. přežitků); 1857 nová ústava (liberální, v platnosti do 1917); 1858-60 obč. válka mezi liberály a konzervativci; vítězství liberálů; 1858-72 prez. B. Juárez; 1861 Juárezův dekret o odročení úroků zahr. půjček; 1862 brit.-fr.-špan. ozbrojené intervence; 1863 fr. vojsko (podporované mex. konzervativci) obsadilo hl. město M.; mex. císařství v čele s Maxmiliánem Habsburským; 1867 porážka interventů (Maxmilián popraven); 1876-1910 diktatura P. Díaze; 1910-17 mexická revoluce; 1920 povstání gen. A. Obregóna; 1920-24 Obregón prez. rep. - zavedení sociálního zákonodárství; 1924-40 prez. L. Cárdenas - provedení pozemkové reformy; 1936-39 pomoc M. špan. rev. vládě; 1942 M. vyhlásilo válku Německu, Itálii a Japonsku; od 1948 člen Organizace amer. států; 1958-64 prez. A. L. Mateos, v zahr. politice princip nevměšování a boj za odzbrojení; 1964-70 prez. G. Díaz Ordáz; 1970 prez. L. Echeverría Alvárez; 1972 přijat zákon o regulaci zahr. kapitálových investic; 1976 prez. J. Lopéz Portillo; 1979 parlamentní volby, vítězství vládnoucí Institucionální rev. strany; 1982 znárodnění mex. soukromých bank (září); od prosince prez. M. de la Madrid Hurtado, jmenována nová vláda; 1983 zahájen tzv. stabilizační program přestavby hosp. (zvýšení nár. akumulace, stabilizace devizového trhu, zvýšení zaměstnanosti); 1984 reprezentační společná výstava býv. zemí RVHP (Camexpo) v Mexiku; 1985 19. 9. silným zemětřesením těžce poškozena část hl.m. Mexika
