Mauritius - dějiny
Mauritius - dějiny, Ostrov M. znám od 10.st. arab. mořeplavcům, kteří jej nazývali Dinarubin. Zač. 16.st. zde přistáli Portugalci, od konce 16.st. sem pronikali Holanďané, kteří ostrov pojmenovali Mauritius podle Mořice Oranžského. 1715-1810 byl M. fr. zámořskou državou (pod názvem Isle de France), 1810-1968 brit. kolonií. Od 1968 nezávislý stát v rámci brit. Společenství. - Historie podrobněji: 1507 přistání port. mořeplavců na dosud neobydleném ostrově 1598-1710 M. hol. državou 1638 zal. první osady 1715-1810 fr. zámořská država (Isle de France) 1810 M. okupován Brity 1814 na zákl. pařížské mírové smlouvy postoupen M. s přilehlými ostrovy Velké Británii 1. pol. 19.st. zakládání plantáží cukrové třtiny; k práci na nich dováženi nejprve otroci z Mosambiku a Madagaskaru, po zrušení otroctví 1834 ,,smluvní dělníci" z Indie a Číny 30. léta 20.st. počátek organizace odborů 1958 zavedení všeob. volebního práva 1961 konference v Londýně za účasti představitelů všech mauricijských polit. stran schválila plán postupného přechodu země k plné vnitřní samosprávě 1964 a 1965 další londýnské konference o budoucím státopráv. uspořádání na Mauritiu 1965 odtržení ostrova Diego Garcia od M.; jeho území určeno pro voj. účely (na zákl. dohody mezi Velkou Británií a USA z 1967 a 1972 zde vybudována amer. nám. a let. základna a zdejší obyv. přesídleno na Mauritius) 1967 poskytnutí vnitřní samosprávy Mauritiu 1968 vyhlášení nezávislosti M. v rámci brit. Společenství; vstup do OSN 1968-82 min. předseda S. Ramgoolam (představitel Labouristické strany) od 1982 levicová vláda koalice Mauricijského hnutí a Mauricijské social. strany, uskutečňující politiku neúčasti v blocích a podporující návrhy na demilitarizaci Ind. oceánu; v čele min. předseda A. Jugnauth známky Mauritia (v hodnotách 1 penny oranžově červená a 2 pence tmavomodrá), vydané 21. 9. 1847 s nápisem POST OFFICE v nákladu po 500 kusech. Červených se zachovalo 15 kusů a modrých 12 kusů; patří k nejznámějším a nejvzácnějším svět. filat. raritám.
