Marseille
Marseille [-sej], přístavní a kr. m. v již. Francii v kraji Provence-Alpes-Côte d'Azur, středisko dpt. Bouches-du-Rhône, u Lvího zálivu Středozemního moře; 820 700 obyv. (2002) srov. 878 700 obyv. (1982). Aglomerace M. měla 1,54 mil. obyv. (2002) vs. 1 mil. obyv. (1982). Řím. div. a jiné arch. památky. Muzea, divadla, opera, observatoř, knihovny. Dvě univ. a jiné vysoké školy. - Zal. kolem 600 př.n.l. iónskými kolonisty jako Massalia; rozkvět od 5.st. př.n.l., kdy soupeřila s Etrusky a Kartaginci a kolonizovala města Antibes, Monaco, Nice. Od 2.st. př.n.l. spojenec Říma, od 49 př.n.l. součást Galie narbonnské. M. se romanizovala (název Massilia), od 4.st. biskupství. 419 zal. opatství Saint-Victor, které bylo střediskem círk. reformy (předchůdce Cluny). M. si udržela m. charakter i po připojení k říši Ostrogótů 508 a Franků 537. V rámci král. Provence vikomtství, od 1192 nám. rep. 1252 znovu připojena k Provenci, 1481 k Francii. Od 1669 svobodný přístav, jedno z center kap. vývoje ve Francii. Za fr. burž. rev. konce 18.st. opora girondistů a hnutí za federalistickou Francii. Rozmach m. v 19.st. v souvislosti s kolon. expanzí Francie do sev. Afriky. 1934 byl v M. spáchán atentát na jug. krále Alexandra I. Karadjordjeviće a fr. premiéra J. L. Barthoua. 1942-44 M. okupována něm. vojsky. - Největší fr. přístav zvl. pro ropu (více než 90 mil. t, 1979), s ropovody. Průmysl loďařský, stroj., potr., chem., cementárenský. Veletrhy, burza. Dop. křižovatka (letiště Marignane).
