Luzern město
Luzern [luc-], fr. Lucerne, č. Lucern kantonální m. ve stř. Svýcarsku u výtoku ř. Reuss ze Čtyřkantonského jezera, 436 m n.m.; 62 300 obyv. (1983). Aglomerace L. měla 156 900 obyv. (1982). Prům. jemné mechaniky, oděvní, polygr., stroj., nábytkářský, chem., letecký. Několik dřevěných mostů (pův. got., přestavěných), renes. a barokní stavby. Tur. ruch (h. Pilatus, Rigi, Stanserhorn). Muzea, planetárium. - V 9.st. zal. benediktýnský klášter; z osady při klášteře vzniklo kolem l178 m., jehož význam spojen s otevřením cesty z Německa do Itálie přes Svatogottharský průsmyk. Ve 13.st. L. předmětem sporu mezi Welfy a Staufy. 129l prodán Habsburkům, 1332 uzavřel Věčný spolek s lesními kantony. Po porážce Habsburků u Sempachu 1386 získal Luzern faktickou a 1415 i právní nezávislost. Podílel se i na výbojích spříseženectva a zač. 15.st. byl vlastníkem téměř celého území dnešního kantonu L. 1574 sídlo jezuitů a středisko protireformace. 1798 se stal hl.m. helvetské rep. a 184l dostal liberální ústavu. Od 1845 se na straně konzervativců podílel na bojích Sonderbundu. 1875 vstoupila v L. v platnost dem. ústava.
