Lichtenštejnsko země
Lichtenštejnsko, Lichtenštejnské knížectví, něm. Fürstentum Liechtenstein - stát ve stř. Evropě mezi Švýcarskem a Rakouskem; 157 km2, 34 600 obyv. (2002) srov. 26 000 obyv. (1983), Lichtenštejnců něm. původu, dále Rakušanů, Švýcarů; věřící vyznávají římkat. náb.; úřední jaz. němčina, hl.m. Vaduz. - L. je alpská země na pravém břehu horního Rýna. Alpská pohoří vyplňují tři čtvrtiny území, na J dosahuje Naafkopf 2 574 m n.m. Podnebí v nížině podél Rýna mírné, se vzrůstající nadmořskou výškou se mění v drsné horské. Srážek roč. 700-1 200 mm. Asi čtvrtina území je zalesněna (jedle, buky, duby), výše subalpínské a alpínské louky. Ochrana přírody: 1982 síť rezervací, vesměs maloplošných. - L. je rozvinutý prům. stát se silnou závislostí na zahr. kapitálu (hl. švýcarském). Více než pol. ekon. činného obyv. je zaměstnána v prům., asi 7% v zeměd. Prům. stroj., el.tech., elektroniky, chem., farm., dále keramiky, text., potr., energetiky a dřevozpracující. V zeměd. převažuje rostl. výroba. Pěstuje se pšenice, kukuřice, brambory, pícniny a tabák, vinná réva. Chov skotu, prasat, ovcí, drůbeže. Dop. žel., silniční. Význ. tur. ruch; prodej poštovních známek. - Vývoz stroj. a farmaceutických výrobků, keramiky; dovoz paliv, el. energie, surovin; hl. obch. partnerem je Švýcarsko. Měna: 1 švýc. frank = 100 rappů. - Státní zřízení: dědičná konstituční monarchie v čele s knížetem. Zákonodárným orgánem je jednokomorový Zemský sněm (Landtag), který má 15 členů volených na 4 roky; volební právo měli pouze muži, teprve po referendu 1984 bylo přiznáno i ženám. Výkonným orgánem je knížetem jmenovaná vláda v čele s min. předsedou. Zahr. zájmy L. zastupuje Švýcarsko. - Adm. se L. člení na 11 obcí.
