Kypr historie
Kypr, - dějiny Ostrov K. byl od starověku pro svoji strategicky významnou polohu předmětem zájmu okolních říší a později i novodobých svět. velmocí. Odpor pův. řec. obyv. K. proti staletí trvající turecké nadvládě vyvrcholil v 19.st. v hnutí enosis, žádajícím připojení ostrova k Řecku. Nacionální antagonismus mezi kyperskými Řeky a Turky se vystupňoval po vyhlášení samostatné Kyperské rep. (1960) a několikrát přerostl v ozbrojený konflikt, provázený napětím mezi Řeckem a Tureckem. 1964 zahájili kyperští Turci bojkot ústředních státních orgánů. V červenci 1974 využila turecká vláda neúspěšného puče řec. důstojníků proti prez. Makariovi jako záminky k invazi turecké armády na K. a okupaci sev. části (asi 40% území) ostrova; K. byl tak rozdělen na dvě uzavřené oblasti (řec. a tureckou), oddělené tzv. Attilovou linií. Opakované pokusy o polit. řešení kyperské krize ztroskotávají na neústupném postoji turecké reprezentace, požadující federativní stát se slabou ústřední mocí a silnými nár. vládami (v hranicích vytvořených tureckou okupací 1974), zatímco kyperští Řekové jsou pro federativní uspořádání se silnou ústřední vládou. V ,,kyperském problému" se současně střetávají zájmy Turecka, Řecka, Velké Británie i USA. - První doklady osídlení v 6. tisíciletí př. n. l., v 15.-11. st. př. n. l. achajská kolonizaces, 9.st. př. n. l. zal. foiníckých osad, ostrov jedním ze středisek mykénské kultury, konec 8.st. př. n. l. dobyt Asyřany, kolem 560 př. n. l. dobyt Egypťany, 333-323 př. n. l. součást říše Alexandra Velikého, 294-58 př. n. l. součást říše Ptolemaiovců, 58 př.n.l. až 395 n.l. území řím. říše, 395-648 součást Byzance, 648-965 ovládán Araby, 965-1191 znovu byz. država, 1191 obsazen křižáky, 1192-1489 Kyperské království, 1489-1571 K. benátskou državou, 1571 dobyt osmanskou říší, stal se jedním z tureckých pašalíků, 1764, 1804, 1821 protiturecká povstání, 19.st. hnutí řec. obyv. K. za sjednocení s Řeckem (enosis), 1878 po rus.-turecké válce ostrov okupován Velkou Británií, formálně však zůstal součástí osmanské říše, 1914 připojen k brit. impériu, 1925 statut brit. korunní kolonie; K. se stal agrárním přívěskem metropole a význ. brit. voj. základnou, v 1931 potlačeno protibrit. povstání, 1941 zal. AKEL (Pokroková strana pracujícího lidu Kypru), 40. a 50. léta zesílení protibrit. odboje kyperských Řeků, 1954 zal. EOKA, 1959 jednání zástupců Velké Británie, Řecka, Turecka, kyperských Řeků a Turků o poskytnutí samostatnosti K. - uzavření tzv. kyperských (,,curyšsko-londýnských") dohod, jež se staly práv. základem nezávislého kyperského státu, zakazovaly připojení ostrova k Řecku či Turecku a zajišťovaly všechna práva turecké menšině (výhodné zastoupení v parlamentě - 18% obyv. 30% křesel, funkci viceprez. s právem veta ve všech podstatných otázkách), 1960 vyhlášena nezávislost (ponechání brit. voj. základen); od 1960 člen OSN, od 1961 člen brit. Společenství, 1960-77 prez. Makarios III., 1963-64 národnostní rozpory mezi kyperskými Řeky a Turky vyústily v ozbrojený konflikt mezi oběma částmi obyv.; k obnovení klidu vyslány na ostrov jednotky OSN (březen 1964), 1967 nová vlna nepokojů na K. po voj. puči v Řecku (provokace řec. nacionalistického gen. G. Grivase), 1968 zahájeny vnitrokyperské rozhovory mezi zástupci řec. a tureckého obyvatelstva, 1973-74 aktivizace činnosti teroristických organizací pod heslem boje za sjednocení s Řeckem (EOKA - 2), v 1974: 15. 7. puč řec. důstojníků na Kypru, 20.7. výsadek tureckých vojsk na podporu turecké menšiny, 22. 7. zastaveny boje, 1975 ustaven separatistický turecký stát na S ostrova v čele R. Denktaş, 1977 prez. S. Kyprianu, 15. 11. 1983 protiprávní vyhlášení Severokyperské turecké rep. (prez. Denktaş), kterou dosud neuznal žádný stát kromě Turecka; Rada bezpečnosti OSN označila tento akt za nezákonný, 1984-85 neúspěšná jednání mezi představiteli kyperských Řeků a Turků pod patronací OSN, 9. 6. 1985 tzv. Severokyperské turecké rep. se konaly "prezidentské volby", zvítězil R. Denktaş. OSN je prohlásila za nelegální, uznalo je pouze Turecko, od prsince 1999 OSN obnovilo jednání o vytvoření podmínek pro urovnání situace na ostrově, v říjnu 2002 Evropská unie označila Kypr jako jeden z nových kandidátů na členství v unii.
