Kyjevská Rus
Kyjevská Rus, raně feud. státní útvar v 9.- zač. 12.st. ve východní Evropě. Vznikla sjednocením východoslovanských kmenů (Poljanů, Radimičů, Krivičů). Jádrem K. R. bylo území při stř. toku Dněpru; zaujímala rozsáhlé oblasti od přístupů k Baltskému a Černému moři, od Karpat po údolí Oky a horní Volhy; hl.m. Kyjev. K. R. byla jedním z největších státních útvarů v tehdejší Evropě. - V 10.-11.st. (za vlády Igora, Olgy, Svjatoslava I. Igoreviče, Vladimira I. Svjatoslaviče a Jaroslava Moudrého) probíhalo formování feud. výr. způsobu, vysokého stupně rozvoje dosáhla řemeslná výroba, zeměd., dobytkářství i obch. styky s byz. říší, kavkazskými, středoevr. i západoevr. oblastmi. K. R. vedla úspěšné boje s Chazary a Pečeněgy. 988 nebo 989 bylo za vlády knížete Vladimira I. Svjatoslaviče přijato kř. byz. ritu a jako státní náb. sehrálo význ. roli při upevňování feud. řádu a vedlo i ke vzniku řady lit., um. a architektonických památek. Na území K. R. se konstituovala raně rus. národnost jako základ pro formování rus., ukr. a bělorus. národnosti. Vláda synů a vnuků knížete Jaroslava Moudrého byla již charakterizována prvními příznaky rozpadu; množila se lid. povstání (1068, 1113). Pokračující feud. rozdrobenost i stupňující se útoky Polovců vedly 1132 k rozpadu K. R. na řadu samostatných knížectví (novgorodské, rostovsko-suzdalské, muromsko-rjazaňské, kyjevské, haličské). V.t. kyjevské knížectví.
