Kuvajt stát
Kuvajt, Stát Kuvajt, arabsky Daulat al-Kuvajt (angl. též Kuwait) - stát na SV Arabského poloostrova u Perského zálivu; 17 818 km2, 2,43 mil. obyv. (2003) srov. 1,67 mil. obyv. (1983), hl. Arabů, dále Peršanů, Egypťanů, Indů, Pákistánců; věřící vyznávají islám (sunnité); úřední jaz. arabština, hl.m. Kuvajt. - Plochý povrch s pouštěmi a polopouštěmi dosahuje na JZ 290 m n.m. V Perském zálivu písečné ostrovy Búbiján, Fajlaka aj. Suché horké trop. podnebí, srážek ročně 100-150 mm, průměrná teplota letního období kolem 30°C, zimního období 13°C. Suchá vádí; stepní až pouštní rostlinstvo, v oázách a na zavodňovaných půdách kult. rostl.; chudé živočišstvo. - Ložiska ropy a zemního plynu, asfaltu. - K. je stát s jednostrannou orientací hosp. na těžbu a zpracování ropy a zemního plynu (65% hrubého nár. produktu, 1981), které jsou pod státní kontrolou. Intenzívní prům. těžební (ropa 42,1 mil. t, 1982, zemní plyn 5,2 mld. m3, 1981), petrochem. (motorová nafta, benzín, let. benzín), chem., dále prům. hnojiv, plastických hmot, cementárenský, energetiky, loďařský, sklářský, nápojů, pekárenský. Odsolování mořské vody a výroba vody pitné. Zeměd. má podružný význam. Pěstuje se zelenina, ovoce; nevýznamný chov skotu, ovcí, drůbeže. Lov ryb a krevet, perel. Dop. silniční (1 920 km silnic s pevným povrchem, 1980), nám. (přístav Kuvajt, ropné přístavy Miná al-Ahmadí, Miná al-Abdulláh), let. (2 mez. letiště u Kuvajtu), potrubní (ropovody a plynovody). Vývoz ropy a ropných produktů, zemního plynu, chemikálií, hnojiv, krevet; dovoz strojů a prům. zařízení, surovin, dop. prostředků, potravin, spotřebního zboží; hl. obch. partneři Japonsko, USA, země EU, Saúdská Arábie. Vysoký podíl exportu tvoří v K. reexport. Měna: 1 kuvajtský dinár = 1 000 filů. - Státní zřízení: konstituční monarchie, hlavou státu je emír. Zákonodárnou moc má jednokomorové Nár. shromáždění (50 formálně nezávislých poslanců volených na čtyři roky). Polit. strany jsou zakázány. - Adm. se K. dělí na 3 guvernoráty - Kuvajt, Ahmadí a Havállí.
