Kupala
Kupala Janka , 7. 7. 1882 - 28. 6. 1942, (sebevražda), vl.jm. Ivan Daminikavič Lucevič, bělorus. básník. Jeden ze zakl. nové bělorus. liter. a tvůrců spisovné běloruštiny, přední představitel nár. a kult. obrození. Jeho lit. projev se opírá o domácí písňovou tvorbu, je však poučen i evr. um. proudy a dosahuje tak syntézy nár. kult. tradic s myšlenkovými a est. tradicemi svět. liter. Z období před VŘSR jsou nejvýzn. bás. sbírky Žalejka (Šalmaj), Husljar (Guslar), poémy Advěčnaja pěsňa (Věčná píseň), Son na kurhaně (Sen na mohyle). Život sov. Běloruska zachytil v bás. sbírkách (Bělarusi arděnanosnaj - Bělorusi vyznamenané) a v poémách (Nad rakoj Aresaj - Nad řekou Aresaj). Psal rovněž dramata (Paulinka, Raskidanaje hňazdo - Rozbořené hnízdo) a překládal z rus., ukr. a pol. literatury.
