Konstantin I. Veliký

Konstantin I. Veliký, Flavius Valerius Constantinus - asi 280-337, řím. císař od 306; syn Konstancia I. Jako voj. uzurpátor ovládl 312, po porážce Maxentia, záp. část a 324, po porážce Licinia, vých. část řím. říše. Pokračoval v Diocletianových reformách a dovršil ustavení dominátu. 332 uzákonil dědičné připoutání kolónů k půdě. Pochopil význam kř. pro upevnění státní moci a ediktem milánským 313 je zařadil mezi povolená náboženství. 325 předsedal v Nikai 1. ekumenickému koncilu; křest však přijal až před smrtí. 330 zal. na místě Byzantia druhé hl.m. říše Konstantinopolis. Za válečné úspěchy i za polit. moc byl nazván Veliký. Kanonizován.