Kirgizstán
Kirgizstán, též Kyrgyzstan - do 1991 součást býv. SSSR, země ve Stř. Asii; 198 500 km2, 4,82 mil. obyv. (1999) srov. 3,88 mil. obyv. (1984), 48% Kirgizů, dále Rusů, Uzbeků, Ukrajinců, hl. m. Frunze - Více než polovina území je ve výšce 1 000-3 000 m n.m., na JZ pohoří Pamír, Alaj, na SV Tchien-šan (štít Vítězství, 7 439 m n.m.). H. hřebeny uzavírají řadu údolí a kotlin -Ferganskou, talaskou, Issyk-Kulu aj. Podnebí vnitrozemské, s přibývající nadmořskou výškou drsné vysokohorské a teplotními iverzemi. Průměrná teplota ledna -1 °C až -8 °C v údolích, až -27 [s]sC v horách; července od 15-27 °C v údolích, až 5 °C v horách. Srážek ročně 180-250 mm na V, až 1 000 mm na JZ. Hl. ř. Naryn a Ču, Talas; jezero Issyk-Kuľ, Sonkjol aj. Rostlinstvo pouští a polopouští, v horách horské stepi, lesy, alpínské louky, věčný sníh a ledovce. - Ložiska rud, barevných kovů, rtuti, antimonu, uhlí, ropy, zemního plynu. - Prům. zaměřen na těžební (uhlí, ropa, zemní plyn, rtuť, antimon a rudy barevných kovů), stroj., el.tech., text., oděvní, stav. hmot, cementárenský, kožedělný, potravinářský. Hl. odvětvím zeměd. je živoč. výroba - chov ovcí a koz, koní, drůbeže, prasat, bource morušového. V rostl. výrobě nutné zavodňování (60% osevní plochy); pěstuje se pšenice, kukuřice, brambory, bavlník, řepa cukrová, tabák, éterické a olejnaté rostliny. Dop. hl. silniční, železniční (okolo 400 km), potrubní (plynovody), letecká (letiště Frunze). - Správní rozdělení: 4 oblasti, 40 rajónů.
