Kielce město
Kielce [kjel-], vojvodské m. ve stř. Polsku ve stejnojmenném vojvodství ve Svatokřížských horách; 197 000 obyv. (1983). Průmysl stroj., automobilový, chem., potr., sklář., cementárenský, nábytkářský, mydlářský. Dop. křižovatka. Div., muzea, filharmonie. Arch. památky. - Zač. m. osídlení ve 12.st.; 1240 m. zničeno Tatary, 1364 získalo městské právo jako majetek a rezidence krakovských biskupů. V 16.st. význ. kult. středisko, od 17.st. centrum hornicko-hutnické oblasti. 1789 se m. stalo majetkem státu a po třetím dělení Polska 1795 připadlo Rakousku. 1809-15 byly K. součástí Varšavského knížectví. Za 2.svět. války středisko protifašistického odboje; 15. l. 1945 osvobozeno Sov. armádou.
