Kiel
Kiel [kíl], spolkové a přístavní město v sev. SRN ve Slesvicku-Holštýnsku u Kielského zálivu Baltského moře; 229 900 obyv. (2002) srovnej 248 400 obyv. (1983). Muzea, divadla. Univ., námořní akademie. Věd.výzk. ústavy. - Zal. po 1233 holštýnskými hrabaty, 1242 obdržel m. práva. Ve 13.-16.st. člen hanzy. 1665 zal. univ. 1773 připadl Dánsku, hosp. rozvoj m. v souvislosti s budováním dán. komunikačního systému (průplav, žel.). Od 1866 součást Pruska, již 1867 přeměněn na válečný přístav. 3. 11. 1918 vypuklo v K. povstání námořníků, které se rozšířilo po celém Německu (v.t. listopadová revoluce). Za 2. svět. války m. z větší části zničeno. - Prům. rybářský, rybný, loďařský (s mnoha speciálními odvětvími), dop. prostředků, elektroniky.
