Karel Ludvík Jan
Karel Ludvík Jan z habsbursko-lotrinské dyn., 5.9. 1771 - 30.4. 1847, od 1822 vévoda těšínský, rak. arcivévoda, vojevůdce a voj. teoretik; syn císaře Leopolda II. 1793 gen. místodržitel Rak. Nizozemí. Na podzim 1797 vytlačil fr. rev. armády na linii Rýna. 1798 jmenován gen. kapitánem Českého království. Jako vrchní velitel císařské armády dosáhl 1799-1800 několika vítězství, ale pro neshody s císařem Františkem II. a dvorskou válečnou radou na svou hodnost rezignoval. 1801-05 předseda dvorské válečné rady; snažil se o reorganizaci a modernizaci rak. armády. 1805 porazil Francouze u Caldiera. Od 1806 generalissimus a min. války, 21.-22. 5. 1809 porazil Napoleona I. u Aspern. Tohoto vítězství ale nedokázal využít; po bitvě u Wagramu 5.-6. 7. 1809 nabídl Napoleonovi příměří. Od té doby do polit. událostí ani do vedení války nezasahoval.
