Kalifornie
Kalifornie [-ny-], anglicky California, zkratka Calif. - členský stát USA na Z u Tichého oceánu a hranic s Mexikem; 411 012 km2, 35,14 mil. obyv. (2002) srovnej 23,67 mil. obyv. (1980). Hl.m. Sacramento. - Plavbou z Mexika dosáhl 1542 J. Cabrillo pobřeží dolní K. (Baja California). Horní K. (Alta California) byla osidlována od pol. 18.st. V San Diegu byl 1769 otevřen zásobovací přístav pro špan. galeony; vedle španělských sídel byly na kalifornském pobřeží i ruské obch. a velrybářské stanice (Fort Ross). Příslušníci františkánského řádu zakládali misijní stanice. 182l se K. stala mexickou provincií. 1826 sem přišli první amer. osídlenci (lovci); jejich střediskem se stal Fort Sutter (Sacramento). 1833 provedena sekularizace majetku františkánského řádu. 1846 se K. s amer. pomocí nakrátko prohlásila nezávislým státem (Bear Flag Republic). Po porážce Mexika v amer.-mexické válce 1846-48 postoupilo Mexiko K. Spojeným státům na základě mírové smlouvy v Guadeloupe Hidalgo 2. 2. 1849. K. byla 1850 přijata do svazku USA jako stát bez otroctví; tento kompromis byl vykoupen vydáním zákona o přísnějším potrestání uprchlých otroků. Nález zlata 1848 v dnešním Sacramentu vedl k vypuknutí ,,zlaté horečky", provázené rozsáhlým přistěhovalectvím - K. je 31. státem USA, v Kongresu má 2 senátory a 45 poslanců. - Hornatý stát (Pobřežní pásmo, Sierra Nevada, Kaskádové pohoří) s tektonickým Velkým údolím, na JV s pouštěmi (Mohavská, Gilská poušť). Urodné půdy se zavodňováním, místy příznivé subtrop. podnebí. Zeměd. (zelinářství, ovocnářství, vinařství, bavlník, cukrová třtina; chov skotu, prasat). Prům. těžební (ropa, zemní plyn, rudy barevných kovů), energetiky, let., chem., hutní, filmový. Tur. ruch.
