Jupiter bůh
Jupiter, lat. Iuppiter, 2. pád Jova i Jupitera - řím. mytol. nejvyšší a nejmocnější bůh italických kmenů; řím. analogie řec. Dia (v řím. říši obě božstva ztotožněna). Bůh přír. sil, ochránce přísahy věrnosti a práva, v boji ochránce vojska a dárce vítězství, ochránce řím. státu (J. Kapitolský). Jako nejvyššímu bohu mu byly zasvěceny idy (dny úplňku), jako bohu jarního nebe vrcholky hor, na nichž byly později postaveny chrámy. V polovině září konány slavnosti na Jovovu počest, skládající se z obětí, slavnostních průvodů a her v cirku. Kult Jova, s kterým často splývaly různé kulty bohů vých. náb., přetrval až do dob raného kř. - Největší, nejstarsí, nejhonosnější a nejdůl. chrám zasvěcený J. spolu s Junonou a Minervou na Kapitolu (zachován pouze ve fragmentech základů Kapitolského muzea).
