Japonsko - dějiny
Japonsko - dějiny Od vytvoření prvního centralizovaného státu (Jamato ve 4.st.) se v J. rychle rozvíjely feud. vztahy. Čín. a korejský vliv se projevil v organizaci státu, kult. a náb. V pol. 19.st. bylo J. v obdobném postavení jako ostatní as. státy (nerovnoprávné smlouvy s evr. velmocemi). Po nedovršené burž. rev. Meidži se na přelomu 19.-20.st. rozvíjí jap. imper. se stopami feud. přežitků. Nedokončená burž. rev. a hosp. struktura obdobná evr. kapitalismu určily reakční a expanzívní charakter dalšího vývoje. Ani porážka ve 2.svět. válce a stálý růst levicového a mírového hnutí nedokázaly zcela potlačit militaristické tendence jap. voj.prům. komplexu. př.n.l. 7000-300 neolit, kult. džómon 7ll-585 Džimmu; šintoismus 5.st. př.n.l. až 4.st. n.l. kultura jajoi (bronz, železo, plužní zemědělství) 2.st. př.n.l. vznik prvních kmenových svazů n.l. 3.-4.st. kmenový svaz a stát Jamato; vznik feud. vztahů 538 buddhismus z Koreje 538-587 boje o vládu mezi feudálními rody 593-62l regent Sótoku 645 reforma Taika 70l kodex Taihó 7l0-784 období Nara; kronika Kodžiki (712) 8.st. zač. vzniku svobodných feud. panství (šóen) 794-l 192 období Heian; hl.m. Kjóto 11.-12.st. růst moci feud. rodů, soupeřících o moc (Fudžiwara, Mina- moto, Taira) 11.st. rozvoj umění (Džóčó) 1185 bitva u Dan-no-ury, vítězství rodu Minamoto l 192 vznik šógunátu (do 1868) l192-1333 období Kamakura; vznik sekty zen l 192-1219 šógunové z rodu Minamoto 1226-1252 šógunové z rodu Fudžiwara 1252-1336 šógunové z řad císařských princů 1274, 128l dva pokusy Mongolů o dobytí Japonska (Hódžó) 133l-33 povstání, svržení rodu Hódžó; císař Godaigo 1336-1573 období Muromači; šógunové z rodu Ašikaga; divadlo nó l 542-43 příjezd prvních Evropanů (Portugalci) 1573 zač. sjednocování země (Oda Nobunaga) 1583 první Španělé v Japonsku 1590 sjednocení země (Tojotomi Hidejoši) 1592-93 a 1597-98 dva pokusy o dobytí Koreje (imdžinská válka) 1603-1868 období šógunátu Tokugawa (Edo); daimjó; centralizace stát- ní moci; pronikání evr. obchodníků (Nizozemci), šíření kř.; obyv. rozděleno na čtyři vrstvy (samurajové, zemědělci, ře- meslníci, obchodníci) l .pol. 17.st. zesilování izolace J.; obch. s Cínou a Nizozemím povolen pouze v Nagasaki (Dedžima) 1688-1704 v kultuře období Genroku; divadlo kabuki 18.st. - zač. dlouhodobá krize státu, zač. rozkladu feud. zřízení; rolnická 19.st. povstání; omezené reformy (umožněn vznik prvních manu- faktur) l.pol. 19.st. pod tlakem USA a evr. států J. donuceno zříci se polit. izolace 1854-58 nerovnoprávné smlouvy s USA a evr. velmocemi 1867-68 rev. Meidži; hl. městem Tokio 1867- 1912 období Meidži; císař Mucuhito 1872-73 pozemková reforma 1877 povstání samurajů (Sacuma, Saigo) od 80. let vytváření monopolů (zaibacu) 1889 ústava (genró) 90. léta anulování nerovnoprávných smluv 1894-95 čínsko-japonská válka 1895 okupace Tchaj-wanu 1902 brit.-jap. smlouva o rozdělení sfér vlivu 1904-05 rusko-japonská válka 1905 portsmouthský mír 19l0 anexe Koreje 1912-26 období Taišó; císař Jošibuto 1914-18 účast J. v l.svět. válce na straně Dohody 1922 zal. KS Japonska (lčikawa, Katajama, Tokuda) 1923 velké zemětřesení (150 000 obětí, zničení Tokia a Jokohamy) od 1926 období Šówa; císař Hirohito 1927 Tanakovo memorandum 1932 vytvoření loutkového státu Mandžukuo v Číně 1936 pokus o puč (Okada); účast v Paktu proti Kominterně 1937-45 čínsko-japonská válka 1938 Chasan, chalchyngolský konflikt 7. 12. 194l přepadení Pearl Harboru Japonskem 194l-45 2.svět. válka na Dálném východě; obsazení lndočíny, Filipín, Indonésie, Thajska, Barmy Japonskem 1942 bitva u ostrovů Midway; porážka Japonců znamenala zvrat 3.-7. 6. ve válce v Tichomoří 1943 USA dobyly Guadalcanal 194l-44 min. předseda H. Tódžó 1944-45 závěrečná ofenzíva USA v Tichomoří (od jap. okupace osvo- bozeny Filipíny, Marshallovy ostrovy, Guam; bombardování Tokia) 1945 26.7. Postupimská deklarace , požadující bezpodmínečnou kapitula- ci Japonska 6.8. svržení první at. pumy na Hirošimu; zdůvodněno snahou do- nutit J. ke kapitulaci a zabránit tak vysokým ztrátám vojsk USA při chystané invazi do Japonska 8.8. vstup SSSR do války na Dálném východě 9.8. svržení druhé at. pumy na Nagasaki 15.8. po rozdrcení kwantungské armády v Mandžusku a osvoboze- ní sev. Koreje sov. armádou přijalo J. spojenecké podmínky 2.9. na amer. lodi Missouri podepsána kapitulace Japonska 1945-47 uskutečnění částečných liberálních reforem od 1946 polit. a hosp. podpora USA ve snaze vytvořit z J. protiváhu nár. dem. a rev. hnutí v Asii 195l separátní mírová smlouva s USA; uzavření amer.-jap. ,,bez- pečnostní smlouvy" 1954-56 min. předseda l. Hatojama (navázání dipl. a obch. styků s SSSR) 1956 člen OSN 1960 prodloužení amer.-jap. ,,bezpečnostní smlouvy" (N. Kiši) 60. léta hosp. vzestup 1972 navrácení okupovaných území Rjúkjú a Okinawy Japonsku 70. léta postupná remilitarizace Japonska 1978 čín.-jap. smlouva o míru a přátelství 1980 min. předseda Z. Suzuki (do 1982) 1982 reforma volebního systému do Sněmovny reprezentantů; min. předseda J. Nakasone 1983 zvyšování výdajů na zbrojení; rozpuštěna Sněmovna repre- zentantů (listopad), vypsány předčasné volby (prosinec) 1984 min. předseda opět J. Nakasone; další zvyšování zbrojních výdajů
