Janov Itálie
Janov, it. Genova a též Genoa - kr. a provinční přístavní m. v Itálii v Ligurii u Janovského zálivu; 610 307 obyv. (2001) srov. 762 900 obyv. (1981). Přední it. prům. středisko; prům. ocelářský, loďařský, stroj., dop. prostředků, ropy, pap., plastických hmot. Dop. křižovatka (přístav, dálnice, žel. letiště). Středověké paláce a kostely. Rodiště Kolumbovo a Mazziniho. Univ. (zal. 1243) a jiné vysoké školy. Ve starověku obch. centrum kmene Ligurů, od konce 3.st. př.n.l. pod vlivem Říma. 205 př.n.l. zničen Kartaginci. Ve 2.st. př.n.l. Římany obnoven. 641 dobyt Langobardy, v 9.st. Franky. Středisko markrabství, od pol. 11.st. námořní rep. Po odražení arab. útoků soupeřil J. s Pisou o Sardinii a Korsiku; zřídil faktorie ve vých. Středomoří, ovládl postupně černomořský obchod (Kaffa a další základny Janovanů v Černém moři do 15.st.), podílel se na křížových výpravách do Palestiny. Janovské rody Fieschi a Grimaldi patřily k představitelům strany guelfské, rody Doria a Spinola strany ghibellinské. 1241 bylo poraženo loďstvo J. sardinským králem Enziem. V konkurenčním boji J. s benátskou rep. o vých. trhy byli Janované spojenci Palaiologovců proti lat. císařství. 1284 porazili pisánské loďstvo u Melorie a do 1300 ovládli Korsiku. 1339 byl v janovské rep. zřízen úřad dóžete. Rivalita Janova a Benátek vyvrcholila 1378- 81 válkou o Chioggiu, které účastnily další státy (na straně J. Uhry a Habsburkové, na straně Benátek Viscontiové a Kypr); ve válce bylo janovské loďstvo zničeno. Ve 14.-15.st. pokles moci janovské rep.; několikrát ovládnuta fr. králi a milánskými vévody, 1528 obnovil admirál G. A. Doria oligarchickou rep., 1566 ztratila ostrov Chios. 1768 ztratil J. Korsiku. 1797 zřídil Napoleon Bonaparte v J. dem. Ligurskou rep., kterou 1805 připojil k Francii. Od 1815 J. součástí sardinského král. (od 1861 Itálie).
