James William

James William . 11. 1. 1842 - 26. 8. 19l0, amer. psycholog a ideal. filozof; zakl. pragmatismu, prof. Harvardské univ. Voluntarismus a iracionalismus v psychol. jej přivedl k subj. ideal. filoz. a obhajobě náb. Realitu redukoval na ,,čistou zkušenost", pravdu na její praktické výsledky (užitečnost), psychiku na ,,proud vědomí". V psychol. kritik asocianismu, představitel funkcionalismu a odpůrce determinismu psychických jevů; průkopník experimentální metodologie v USA. V koncepci vědomí zdůrazňoval dynamickou stránku psychické činnosti (stupně jasnosti vědomí vystihl pomocí křivky zvonovitého tvaru, jejíž vrchol představuje jasné vědomí, vzestupná a sestupná část křivky vědomí zeslabené, snížené). Autor tzv. drenážní hypotézy, jíž vysvětloval vodivost mezi jednotlivými mozkovými centry a psychofyziologické teorie emocí (periferní teorie emocí). Vůli interpretoval na zákl. mechanismu ideomotorického aktu. Z pozic pragmatismu obhajoval náb., jehož ,,pravdivost" odvozoval od jeho prospěšnosti pro člověka. Polit. postoji buržoazní liberál. Hlavní dílo : Principles of Psychology (Základy psychologie), Pragmatismus .